Poznámky k analytické zprávě KRaV AS ČVUT: Problematika strukturovaného studia na ČVUT.

Zpráva se mi jako celek líbí. Popisuje problémy, představuje mnohá opakovaná přání a vize, ale také nabízí i možné varianty řešení (8.1, 8.2). Někdy je však podle mne tajemná. Proč se v ní např. nespecifikuje mnoho let opakované spojení „snížení propadovosti při zachování dostatečné kvality absolventů“ (jak tohle spojení mne léta irituje). Jaké jsou představy autorů o cestě k naplnění tohoto cíle?

Ale to je jistě záměr a cíl autorů, abychom se nad některými problémy sami zamysleli a třeba našli řešení, které budem stejně právě my realizovat.

Mám 4 připomínky.

1. Jedním ze zdrojů informací pro analýzy tohoto typu by mohly být veřejně dostupné zprávy a šetření, které provádí MŠMT či jeho ústavy. Např. http://www.csvs.cz v časti Projekty (Neúspěšnost studia posluchačů 1. ročníků technických … .)

2. K 5.3 … Tato různorodost rovněž komplikuje tvorbu optimálních učebních plánů a je nutno ji respektovat, i když by představitelé univerzit měli požadovat co největší rozšíření gymnaziálního vzdělání.

Nemyslím si, že toto je rozumný požadavek. Osobně si myslím, že současná síť gymnázií je postačující. Gymnaziální vzdělávání by mělo mít své jasné a relativně vysoké požadavky. Lze vyslovit obavu, že přilišné rozšiřování sítě gymnázií by mohlo vést k jeho devalvaci. Snaha ČVUT by se měla ubírat cestou: Co nejvíce studentů z gymnázií a technických lyceí. Zde je zdroj dobře připravených středoškoláků.

Jednou z otázek, které bude v blízké budoucnosti třeba znovu řešit bude postavení se k maturitě z matematiky, take při přijímání ke studiu na ČVUT. Nové rámcové učební plány pro různé typy středoškolského vzdělávání budou definovat upravené vzdělávací prostředí našich budoucích uchazečů o studium a novou znalostní úroveň budoucích studentů. Proto bod 9 l) považuji za důležitý (i přes pro mně vzrušující 1. větu).

3. K 7.2 …. Rozdělení matematiky, fyziky a teoretických odborných předmětů do dvou stupňů strukturovaného studia snižuje efektivnost výuky.

Vyjádřím se pouze k matematice a pokusím se formulovat jeden aspekt spojený s rozdělením výuky matematiky. Uvedu typický příklad, trochu s osobním nádechem (situaci zažívám nyní doma a zažil jsem ji mnohokrát na fakultě). Student až často ve vyšším ročníku, nebo při psaní bakalářské práce či diplomové práce či při řešení “opravdového problému v praxi” pozná, že matematika je užitečná a jeho problém mu pomůže vyřešit. Až v tuto chvíli začne doopravdy matematiku studovat a to přesně to, co potřebuje. Zjišťuje, že to, co potřebuje je v matematice “hodně daleko” a aby to pochopil, musí se často “hodně vrátit”. Čím vice z matematiky zná, tím méně se vrací.

Citát ze zprávy KRaV (viz výše) nemohu vyvrátit a je podle mne jen pouhou hypotézou.. Pokud se stav do dvou let nezmění, budeme poprvé (aspoň na F1) mít zkušenost s výukou matematiky v 9. semestru pro většinu magistrů (netýká se programu Geodézie a kartografie, kde matematika prochází průběžně celým studiem). Pak bychom měli vyslovit soud.

V 1. – 3. semestru, studenti mnohdy slyší příklady na použití matematiky, často jim však “nic neříkají”. (Bohužel, někdy je ani neslyší, nechci zde lkát nad nedostaečným prostorem pro výuku matematiky). Navíc učit studenty ve 3. či vyšším ročníku je diametrálně odlišné od učení v 1. či 2. semestru.

Myslím si, že dobře koncipována výuka aplikované matematiky v magisterském studiu může být efektivní, zvláště, bude-li propojena a koordinována se specializovanými předměty.

4. K 8.3 Strategie přijímání do navazujícího magisterského studia

Stanovit v dostatečném předstihu podmínky k přijetí do magisterských studijních programů považuji za nutné. Myslím, že by měly být na fakultách, není-li tomu tak dosud, tyto otázky neprodleně řešeny.

Jaroslav Černý, katedra matematiky, Fakulta stavební – F1, cerny@mat.fsv.cvut.cz

30.3.2005