Výchova odborníků v oblasti aplikovaných přírodních věd,

resp. nejen o problému nové Fakulty aplikovaných věd

 

V těchto řádcích, jako člen KRaV as čvut, si dovolím vyslovit určitý názor, neboť jsem se nemohl účastnit posledního setkání s panem rektorem dne 7.7.2005, a tím i diskuse o koncepčních záležitostech; proto se zde vyjadřuji písemně.

ČVUT nesporně má co rozvíjet. Je snahou především rektora mnohé věci dát do pořádku, od oborové struktury, po kvalitu a vědeckou angažovanost. V koncepčních věcech lze s lecčíms, co na ČVUT probíhá, souhlasit, na druhé straně je i řada oblastí, kde souhlasit moc nelze. K jedné diskutabilní záležitosti se vyjadřuje i tento příspěvek – týkající se „založení nové Fakulty aplikovaných věd“; v následujících řádcích jistě vyplyne důvod, proč: „na FJFI ČVUT překvapivě zaznívají obavy z tohoto projektu“ jak se pan rektor dle zápisu komise KRaV zmiňuje. Z obsahu vyplyne, že to není jen záležitost pracovního poměru pisatele na FJFI.

Student, který má pracovat v základním i aplikovaném výzkumu a na špičkových technologických a diagnostických zařízeních (např. v oblasti nanotechnologií) musí být nesporně i špičkově vzdělán – mj. v matematice, fyzice, fyzice pevných látek, fyzice povrchu, kvantové fyzice, optice, (fotonice), elektrodynamice a v dalších výběrových předmětech dle sledované aplikace (např. mikroelektronice, biomedicíně, mikromechanice, aj.). Na vzdělání v těchto oborech musí navazovat výchova při vědě a to již v magisterském studiu(!!!) (samozřejmě zejména pak ve studiu doktorském). Na toto myslela AV, když uvažovala založení Institutu přírodních  věd, a proto se již více než před rokem obrátila[1] na FJFI a sepsala s ním „Memorandum o spolupráci“, které v červnu 2004 podepsalo 11 ústavu AV (!!), spolu s děkanem FJFI; memorandum především vyslovuje přání o spolupráci a mluví i o obecném uznání FJFI. Na memorandum navazoval „Ideový záměr na vybudování IAV (Institutu aplikovaných věd)“, který uvádí spolupráci do souvislosti s celým ČVUT, a mj. dále uvádí, které discipliny by měly být rozvíjeny; z organizačního hlediska se dále zmiňuje o pověření děkana FJFI dalším jednáním s AV ze strany rektora ČVUT, s cílem založit IAV společně s jinými fakultami ČVUT. To bylo loni....   

Založení institutu (mimo finance) po souhlasu děkanů vlastně nic nebrání, avšak ČVUT ústy rektora posléze vyslovilo představu o založení nové fakulty přírodních věd. Požadavek pana rektora na založení nové fakulty je překvapivý zejména ze dvou hlavních důvodů:

·        největší partner pro přírodní vědy – AV ČR – toto nepožaduje a chce pouze “institut“ a zajistit výchovu v dané oblasti (to ukázal přímo adresovaný rozhovor s ing. Nekvasilem 27.6.2005, garantem za AV). Fakultu si přeje pan rektor a AV proti tomu sice vnějškově nenamítá (zvláště když to říká představitel školy), avšak nevyžaduje to!!!!

·        v oblasti aplikovaných přírodních věd ČVUT fakultu již má (FJFI), jejíž jediným akreditovaným studijním programem (a též jediným na ČVUT) je „Aplikace přírodních věd“. Jde tedy vytvoření v podstatě duplicitní fakulty k FJFI. FJFI je obecně uznávaná (jak říká memorandum), a dosud nebyla vznesena jediná připomínka ke kvalitě zde vychovaných odborníků. O eventuální transformaci fakulty (např. o jejím rozšířením o oblasti na jiných fakultách přírodovědně zajišťované, nebo o jiné oblasti, které na ČVUT dosud nejsou) dosud nepadlo ani slova.

Vytvoření nové fakulty je obecně jistě vhodné v oblastech, ve kterých je stávající výchova buď oborově nepokrytá (vznik je pak často doprovázen „nákupem“ nových odborníků), nebo stávající struktura je zcela nevyhovující, buď odborně, v krajním případě lidsky. Právě oborová nepokrytost dávala dosud smysl se zabývat novými fakultami, jako před několika lety fakultou dopravní (záměrně zde nebyly založeny oblasti sice týkající se dopravy, avšak již existující na stávajících fakultách, jako je dopravní stavitelství, kolejová či automobilová doprava, aj.!!), biomedicínského oboru (bakalářská výuka), a dále perspektivně manažérského inženýrství, chemií (bez ohledu na současný špatný vztah s VŠCHT), a další. Takto vytvořená nová fakulta by měla vždy přinést nové studenty pro ČVUT, kteří jsou (i vzhledem k MŠMT a akreditační komisi) zdůvodněním potřebné transformace a jsou jakousi ekonomickou kompenzací nově vzniklých problémů. Je třeba si uvědomit známou věc, že špičková a zejména interdisciplinární výchova nevznikne „shrabaným listím“ – tj. ani sumací témat více disciplin, a ani sumací některých odborníků, ochotných se projektu zúčastnit; vše chce jistou úroveň a zkušenost.  

Přírodní vědy však stěží lze do této oblasti „nepokrytosti“ z výše zmíněných důvodů zařadit, přičemž však existují i další důvody problematičnosti duplicitní fakulty zejména:   

·        potřebnost odborné komunity je omezená – neboť se bude jednat o odborníky vychovávané pro výzkum a vývoj (zvláště pro potřeby vlastního IAV), proto výchova nebude nikdy masová, jak ukazuje již 50-ti letá zkušenost FJFI. Toto je velmi silný argument pro ekonomiku celého počinu, neboť nová fakulta bude stále a dlouhodobě vyžadovat dotace z jiných částí školy a jednání o akreditaci, zvýšeném koeficientu na výchovu studenta, aj. bude zdlouhavé a nejisté. Že by projekty a věda „živily“ studenty je sice dobré, avšak pro UIV, který by měl být v každém případě založen, půjde o vydání „navíc“;     

·        komunita vhodného vzdělavatelného studentstva je omezená – nejenže již nyní přicházejí studovat slabé populační ročníky, ale o přírodovědně zaměřené studenty se v tuto chvíli budou dělit i všechny fakulty daného typu: MFF UK, PřF UK, VŠCHT, FJFI ČVUT, a dále ona nová fakulta! Že by nová fakulta přinesla zásadně[2] nové studenty, představující ekonomickou kompenzaci problému, je více než sporné – dojde jen k přerozdělení zájmu a ke vzniku i vysoce problematické a obecně pro instituci vysilující vnitroinstitucionální konkurence[3];

·        komunita odborníků v této zemi pro účely výchovy (konkrétně v Praze) je omezená, z nichž jistě většina nebude mít důvod měnit své stávající postavení a zázemí a přejít na novou fakultu (půjde spíše jen o externisty);

·        čas – takto vytvořená fakulta bude produkovat slušné odborníky nejdříve za 5-8 let, kdy to v dané oblasti (např. nanovědy, alternativní energetika) už bude poněkud pozdě.

Diskuse o modifikaci FJFI je jistě možná, a to nemusí jít jen o název; určitě se v současnosti nedělá a neučí zcela vše, co by bylo ve výhledu bylo možné pro účely IAV. Je zde však nastartovaná tradice kvality, stylu práce, vyřešeny některé obory, vyřešené finance, infrastruktura. Bylo by proto logické stavět na tomto základě a opravovat nedostatky. FJFI je schopna výuku ve většině modifikovaných oborů ve spolupráci s AV a jinými fakultami rozjet (např. v oblasti nanověd v mgr. studiu již ve školním rok 2006/2007), což lze stěží předpokládat u nové „vzdor“ fakulty bez akreditace. Ale samozřejmě, vedení ČVUT může mít na věc jiný názor.

Dobrý hospodář vždy nejprve zhodnotí současný stav – co je dobré a co by naopak chtělo zlepšit – a poté zváží, co skutečně musí udělat a co mu změny přinesou. Není však školské veřejnosti bohužel známa žádná studie, která by na ČVUT potřebnost nové fakulty tohoto typu zdůvodnila.

Takže závěrem: pisatel se domnívá, že duplicitní fakulta daného typu je pro ČVUT nejen velkým přepychem, ale i smysl bude problematický; proto její založení považuje za nepříliš moudré.

26.7.2005.

Pavel Fiala, FJFI ČVUT        


[1] Celá záležitost byla od počátku iniciována 3 lidmi: prof. Chráska (ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV), Dr. Nekvasil (bývalý místopředseda AV) a prof. M.Havlíček (děkan FJFI).

[2] Možná mírného navýšení se masivnější reklamou celkově dosáhne; reklamu je však vhodné učinit i tak, bez nové fakulty.

[3] Meziinstitucionální konkurence je jistě žádoucí a pro kvalitu vždy potřebná (např. školy Brno – Praha, aj.), avšak konkurence vnitroinstitucionální silně zeslabuje instituci a je spíše vyjádřením hesla „čím hůře, tím lépe“; koneckonců na ČVUT vnitroinstitucionální konkurence již není poslední dobou úplnou novinkou.