Mladá fronta DNES |
11.6.2005 |
|
Autor: EVA BOBŮRKOVÁ |
Strana: 08 |
Rubrika: Věda |
Hýčkejme špičkové vědce
Přední chemik Pavel Hobza: Peněz je dost, jen je dát těm
pravým
Více peněz pro vědu, podporu perspektivním oborům -tyto požadavky
předložila nedávno vládě komise Rady pro výzkum a vývoj. Pavel
Hobza, náš přední chemik z Ústavu organické chemie a biochemie
Akademie věd ČR a profesor Univerzity Karlovy, však poněkud
provokativně tvrdí: Peněz na vědu je dost. Jen je nutné přestat
živit špatné týmy a špičkovým týmům dát takovou podporu, až budou
trnout zuby.
* Jaká je tedy úroveň české vědy?
Zdaleka nejsme tak skvělí, jak se občas vykládá. Naše věda není
světová - to není skepse, ale zdravý pohled na věc. Když se podíváme
na tisícovku ve světě nejvíce citovaných vědců, není mezi nimi
jediný Čech. Nejsme na nejvýznamnějších konferencích, nemáme
nositele Nobelovy ceny - a nedosahujeme ani úrovně stejně malých
států, jako je Dánsko, Holandsko, ale ani úrovně Maďarska.
* To vás vedlo k tak příkrému hodnocení?
Teď se omezím na přírodovědu a na výzkum základní. Zde existují
zcela jasná kritéria: cenu má jen ta vědecká práce, kterou publikuje
časopis jistého významu (tzv. impaktovaný) a kterou někdo čte a
navazuje na ni. Proto v USA od roku 1980 Institut for Scientific
Information (ISI) sleduje tzv. citační index. Nedávno zde uspořádali
vědu do dvaceti oblastí - sociální vědy, vesmír,matematika, chemie,
neurovědy atd. -a v každém vybrali tři sta badatelů,
nejcitovanějších za dvacet let existence ISI. A v této tabulce,
bohužel, není jediný Čech, v uvedené čtyřicítce zemí Česko vůbec
nefiguruje.
* To tam není ani slavný chemik Antonín Holý?
Profesor Holý je skvělý, ale je to málo. Já mám z českých vědců
nejvíc citací - a ač mě to mrzí a byl bych tam rád, ani to nestačí.
* Neveselé výsledky umocňuje vědomí, že jiné malé země tam figurují.
Na USA připadá sedmdesát procent. Celá Evropa, která má daleko
víc obyvatel a dává na vědu spoustu peněz, má jen třetinu. Z toho
vidíme, že nezáleží jen na penězích, ale také na organizaci vědy. A
věda v USA se odehrává především na univerzitách, vědci tu mají
úvazky třeba jen dvě hodiny týdně atd. Nicméně srovnávejme se se
stejně velkým Holandskem - je deváté, má 70 nejcitovanějších vědců.
Maďarsko je šestadvacáté...
* Pochopitelně se zeptám, v čem vidíte příčinu.
Jen v penězích to rozhodně není. U nás je nutná reorganizace
vědy. Ať se to slovo líbí, nebo ne, těch 5000 nejcitovanějších vědců
jsou géniové. A géniům se zkrátka musí vytvořit podmínky. Peněz na
českou vědu není málo. Rozumnou kontrolou by se dosáhlo toho, že by
mohly stačit.
* Co myslíte rozumnou kontrolou?
Z práce v radě vlády vím, že ministerstvo průmyslu a
ministerstvo obchodu mají velké položky na vědu -mluvím o miliardách
- a na konci není žádné vyhodnocení, někdy ani zpráva o výzkumném
úkolu, neřkuli publikace. To je jeden z příkladů mrhání peněz
daňových poplatníků a toho, co ujídá peníze z koláče věda.
* A ty byste dal oněm géniům...
Jistě. Bohužel, my tady milujeme průměr a nesnášíme, co
přečnívá. Pokud se však ve vědě nedá jasná zelená nadprůměru, nemůže
to dopadnout dobře. Jenomže ta zelená to musí být se vším všudy.
Něco se zlepšilo, jsou tu ceny Wichterleho, Purkyně, ale jestli
chceme mluvit o světové kategorii, musíme dát nejlepším podmínky,
které většina lidí tady bude těžko překousávat. Nemyslím deset
dvacet procent navíc, myslím desetkrát víc. Plus vybavení.
* Působíte na Akademii. Dát nejlepším týmům znamená také ubrat těm
horším, nebo je dokonce vyhodit?
Správná cesta je ta druhá. Zní to hrozně, ale takový problém by
to nebyl. Některé ústavy mají věkový průměr 65 let, v mnoha
případech postačí graduálně přejít do penze. Nicméně jsem si opravdu
jist: kdyby se ústavy zmenšily na polovinu a té úspěšnější polovině
by se daly velké peníze, úroveň vědy velmi rychle vzroste. A
pravidelné hodnocení, které na našem ústavu děláme, jasně ukazuje,
jak jednotlivé skupiny přispívají k celkovým výsledkům ústavu.
* Můžeme se spálit.
Taková podpora se samozřejmě nemůže dávat starším vědcům, jako
jsem i já, a za celoživotní zásluhy, ale lidem ve věku mezi 30-40.
Je to zčásti riskantní, jistě, ale určitě méně než stávající
situace.
* Jaká je tedy vaše vize?
Naše země se musí na vědu a vzdělání spolehnout. Nemáme ropu
ani uhlí, vědí to všechny vlády a také to skloňují. Kdybych byl
kouzelný dědeček, zavřu k 31. prosinci současně všechny akademické
ústavy a všechny univerzity. 1. ledna vypíšu konkurzy. Univerzity
obsadím nejlepšími lidmi z Akademie i z vysokých škol, tedy pedagogy
a vědci (nemůžete učit, když neděláte vědu), snížím vražedně vysoké
úvazky. Kdyby se to podařilo udělat, tak možná můžeme zrušit
Akademii úplně. Stačilo by otevřít několik špičkových ústavů
otevřených pro Čechy stejně jako pro cizince.
* To vás teď asi na Akademii nebudou mít rádi...
Ale ručím vám za to, že během dvou tří let by se stal zázrak a
v tabulce nejcitovanějších vědců by Česko za pět let bylo tam, kde
je dnes Dánsko a Holandsko. Přesně takhle to udělali v Maďarsku,
dali podmínky elitě a v příští tabulce nejcitovanějších vědců
vylétne Maďarsko raketově nahoru.
* Kdo by toto vše měl prosadit?
Osvícený monarcha typu Karla IV. Ale vážně, opravdu to není
neproveditelné.
* Vy byste byl ochoten být osvíceným monarchou?
Za mnou přišli v poslední době několikrát, protože můj kritický
hlas je často slyšet, jestli bych nechtěl být také konstruktivní.
Vzal jsem proto funkci v akreditační komisi, v komisi rady vlády, a
už jsou vidět výsledky. Náš návrh na hodnocení vědy už přijala rada
vlády, a jestli to vláda v červenci schválí, tak se na podzim začne
věda hodnotit. Náš ústav je na tom mimořádně dobře, já si nemohu
stěžovat. Ale na vaši otázku musím odpovědět ano, i já jsem
připraven. Máme však i jiná jména.
* Milujeme průměr. Nedáme-li však ve vědě zelenou nejlepším,
nedopadne to dobře. Kdybych byl kouzelný dědeček, zavřu ke konci
roku všechny akademické ústavy a univerzity
|