Poznámky k analytické zprávě KRaV AS ČVUT

1. Již před zprávou bylo celkem jasné, že vychovat prakticky zaměřeného bakaláře s patřičným teoretickým základem bude na ČVUT velký problém.
2. K poslednímu odstavci v bodu 2. na str. 3, poslední věta – v souvislosti s tímto si dovoluji navrhnout, aby došlo k propojení KOSů všech součástí ČVUT, jinak bude text pouze deklarací a nikdy se nebude moci uskutečnit. Je pravda, ze to nejde udělat ze dne na den, ale jde to udělat (doporučuji doplnit bod 9. o toto).
3. Na str. 4 v bodu 3., předposlední odstavec, 3. a 4. věta – v tom je zřejmý rozpor, který zatím nevíme jak řešit, nicméně, pokud by nebylo toho, že jednotlivé součásti ČVUT musí bojovat o každého studenta, nebylo by nutné a ani žádoucí, aby každý BSP byl orientován na obojí.
4. str. 5, poslední ze zásad str. studia na ČVUT, týkající se výuky jazyků – tato zásada vyvolává mnoho otázek, které se dlouhodobě neřeší, ve výuce jazyků se musí něco změnit, jinak to bude nadále neefektivní výuka (mohu předložit mnoho zkušeností z výuky studentů BSP a následně několik námětů na řešení), otázkou je např., zdali dva jazyky, proč ne jeden angličtina atd.
5. str. 5, poslední věta – moderní formy výuky – toto by chtělo rozvést a zejména s ohledem na studenty v BSP, to, co je totiž ve všech případech opomíjeno, je metodika výuky, nikdo nepochybuje asi o tom, že nemáme osobnosti, ale co nemáme, je právě správná metodika výuku takovýchto studentů
6. odst. 5.1 – osobně se tomu nedivím, protože by to bylo jistá dvojkolejnost a studenti jsou již teď zmatení, natož v tomto případě
7. odst. 5.3, druhý odstavec – to je dlouhodobý problém, situace je opravdu taková, že např. VOŠ, které vznikly při SPŠ jsou na tom velmi dobře z hlediska vybavení, ale i třeba odborníků z praxe, kteří jim tam vyučují, ale teď jim chybí pouze tituly Bc., snaží se navazovat spolupráce, aby jejich studenti mohli nějakou zkrácenou formou dojít k titulu Bc., je otázka, zdali by se tohoto nedalo využít ve prospěch BSP, existují snad programy pro podporu takových projektů na MŠMT, ale nepodařilo se mi je zatím najít, a plně platí to, co je ve zprávě již konstatováno (viz poslední odstavec v 5.4 – velmi výstižné) – vybavení SPŠ a VOŠ je mnohdy na lepší úrovni, než na VŠ, a bohužel pouze osobnosti na VŠ to nezachrání,
8. odst. 5.5 je jasný – není však jasné, zdali si má daná fakulta sama ubírat studenty přísnými pravidly z hlediska požadavků na kvalitu studentů, či nikoliv
9. posl. odstavec v části 5.7 je podle mne přesným návodem na to, jak postupovat, toto by mělo být jako motto v příručce o kvalitě studia na ČVUT, které se věnuje taková pozornost a přitom ve výsledku nic neřeší a nic neříká
10. posl. odstavec v 5.8 – nemohu zcela souhlasit, znám několik případů, které tomuto zevšeobecnění nevyhovují, ba naopak
11. posl. bod na str. 10 – to se dá pouze interdisciplinárními obory, nicméně interdisciplinárnost může mít i nepříjemnou stránku věci a to tu, že se sejdou v jedné skupině studenti s nestejnými základy z různých oborů, tam je pak problém, na jaké úrovni začít.
12. v bodu p. části 9. mi není jasné, jaké záruky může poskytnout majitelů bytů ČVUT z hlediska jejich ochoty snížit pronájem
13. Je škoda, že kapitoly 6., 7. a 8. jsou obsaženy až v této zprávě, protože jsou velmi podstatné z hlediska budování a rozběhu celého bakalářského studia, časově to chtělo o něco dříve, nicméně pan rektor před zásadami pro strukturované studium vyhlásil, že bude podporovat mnoho ZC, které by měli posloužit takovémuto účelu, je pouze otázkou, zdali tomuto cíli posloužili, či nikoli.

V Kladně, dne 8.3.2005, zpracoval Ing. Jiří Hozman, ÚBMI ČVUT, člen AS ČVUT.