Obsah

1. Úvod .………………………………………………………………………....…....	3
2. Shrnutí sociologického průzkumu uplatnění absolventů ČVUT na trhu práce z roku 2003 ………………………...............................................................	5
2.1. Úvod .........................……...…………………………………………………......	5
2.2. Postavení absolventů ČVUT na trhu práce ……………..………………..……...	5
2.3. Hodnocení výuky na ČVUT z pohledu praxe ...………………………..…….....	7
2.4. Identifikační znaky ...............……………......………………………...………....	7
2.5. Závěry z výzkumu absolventů ..........................……………………...………......	8
3. Pohled studentů ČVUT na své budoucí uplatnění na trhu práce .........…….....	10
3.1. Očekávání studentů ………………………………………………..………….....	10
3.2. Výuka v reflexi studentů ………………………………………..…………….....	10
3.3. Úloha školy v rozvíjení kritického myšlení ...........................…..…………….....	11
3.4. Pohled studentů do budoucna ..................................……..…………………........	11
3.5. Závěry .............................................................……...…..……………………......	12
4. Výsledky Zprávy o nezaměstnanosti absolventů VŠ (NÚOV) ….......................	13
5. Celkové závěry k problematice uplatnění absolventů ČVUT ...............…….....	16
6. Výsledné návrhy .....................................................................................................	18
7. Literatura ….........................................…………………………………………...	20
8. Přílohy ..............................................................................................................…...	20
- Výběr důležitých informací z průzkumu Uplatnění absolventů ČVUT - Názory studentů ČVUT na studium a na některé další otázky s ním související - Názory studentů 1. ročníků ČVUT na motivaci ke studiu

ABSOLVENTI ČVUT

1. Úvod

Vytvoření zpětné vazby mezi vysokou školou a jejími absolventy patří mezi základní předpoklady účinného řízení pedagogického procesu na škole. Poznatky o uplatnění absolventů na trhu práce, o jejich úspěšnosti či neúspěšnosti při výkonu různých funkcí, o jejich zpětném pohledu na podmínky studia se stávají téměř nezastupitelnými a nenahraditelnými prostředky v autoevaluaci vysoké školy. Promítají se do korekce a koncepce další strategie, perspektiv celkového zaměření pedagogické i vědeckovýzkumné práce na vysoké škole.

Názory a postřehy absolventů i jejich představených jsou významnými a velmi cennými informacemi pro efektivní inovaci systému teoretické a praktické přípravy na škole. Proto i jedna z analytických studií, které připravila v roce 2003 komise AS ČVUT - KRAV je věnována problematice absolventů.

Subkomise, která pracovala ve složení: Doc. Jiří Semrád, + Prof. Adolf Patera, Dr. Pstružinová, PhDr. Jana Šafránková, Ing. David Bárta, Ing. Martin Hawelka, Ing. Roman Kreim, připravila informaci, která je syntézou materiálů získaných analýzou odborné literatury, studie Národního ústavu odborného vzdělávání a tří výzkumů provedených na ČVUT.

Východiska pro analýzu problematiky absolventů ČVUT

Z diskusí komise o zadaném tématu uplatnění absolventů ČVUT v Praze se vykrystalizovaly tři základní pohledy na tuto problematiku:

Výsledky kvantitativních empirických průzkumů uplatnění absolventů ČVUT
Výsledky kvantitativních empirických průzkumů názorů studentů ČVUT
Informace z odborné literatury především Národního vzdělávacího ústavu odborného vzdělávání (výběr dat k nezaměstnanosti vysokoškoláků)

Výsledky průzkumů nám dávají informace o uplatnění absolventů jednotlivých fakult ČVUT na trhu práce a současně informace o jejich názorech na hodnocení vysokoškolské přípravy na základě zkušeností získaných v praxi. Z hlediska dalšího vývoje vzdělávání jsou důležité nejen jako zpětná vazba, ale i jako konkretizace současných požadavků trhu práce v ČR.

Výsledky průzkumů studentů ukazují na současné trendy v požadavcích studentů a jejich názory na výuku.

Informace z odborné literatury jsou většinou dalším zpracováním statistických dat a kvantitativně orientovaných empirických šetření.

Všechny uvedené zdroje mohou přispět k rozhodování o dalším vývoji vzdělávání na ČVUT, ale jsou jen vstupem do možné diskuse a základním informačním podkladem. Pro podrobnou analýzu by bylo vhodné využít znalostí a zkušeností současných i minulých představitelů celého ČVUT a celé akademické obce (lze využít možnosti průzkumů, rozhovorů apod.)

Z tohoto pohledu vám předkládáme následující informace:

Výsledky sociologického průzkumu Uplatnění absolventů ČVUT na trhu práce http://www.cvut.cz/cz/educa.html (absolventi z let 1994 –2001), který v roce 2003 realizovala na všech fakultách ČVUT PhDr. Jana Šafránková, CSc. (katedra společenských věd Fakulty stavební ČVUT) na základě požadavků rektora a vedení ČVUT a za podpory grantu FRVŠ.
V příloze (II a III) prezentujeme výsledky dvou průzkumů studentů ČVUT z roku 2001 (2.–5. ročníky, 1. ročníky), jsou zde i výsledky průzkumu uchazečů o studium, kteří byli přijati a nezapsali se na fakulty ČVUT v r. 2002. Tyto 4 průzkumy jsou na webových stránkách ČVUT.
Průzkum studentů fakulty strojní ČVUT (1., 2., 4., a částečně 5. ročník) – bakalářská práce Ing. Martina Hawelky z r. 2003.
Analýza odborné literatura z NÚOV o nezaměstnanosti absolventů VŠ.

Informace z průzkumu absolventů a studentů popisují jejich uplatnění na trhu práce, např. jaký typ práce po absolvování fakult preferují, kolik z nich v budoucnosti je vedoucími pracovníky nebo pracuje samostatně, v jakých podnicích se především uplatňují apod. Velmi důležitá je zpětná vazba na výuku, hodnocení přínosu absolvovaných předmětů pro praxi a současně zjištění znalostí a dovedností potřebných pro uplatnění, které ve výuce postrádali. Z toho vyplývá, že snahou autorů bylo zachytit problematiku interdisciplinárně s důrazem na sociologicko pedagogicko psychologickou stránku.

Analýza odborné literatury sledované problematiky totiž ukazuje, že výzkum absolventů vysokých škol v ČR má rozdílnou úroveň. Většina výzkumů je zaměřena především na sledování toho, jak a v kterých profesích nalézají absolventi příslušné vysoké školy uplatnění.[1]

V metodologii výzkumů převládá sociologický přístup, který je cenným zdrojem informací především při rozhodování o strategických a některých koncepčních otázkách. K naplňování evaluačních programů přispívají však takto pojímané výzkumy jen dílčím způsobem, protože obvykle nezachycují dynamiku vzdělávacího procesu a nezaznamenávají jak vnímají průběh procesu studenti, s jakými problémy se potýkají, co od studia očekávají a pod.

Zejména v západních zemích mají proto výzkumy absolventů na tamějších univerzitách převážně interdisciplinární ráz a jsou pojímány jako nedílná součást široce pojatých evaluačních programů. Tyto programy v sobě zahrnují získávání hodnotících soudů absolventů, ale i studentů v průběhu studia a ihned po jeho ukončení. Udržovat kontakt zejména se svými úspěšnými absolventy pokládá například většina univerzit ve Velké Británii, ale i v Německu a Francii za prestižní záležitost.

Na některých vysokých školách v ČR získali dobrou zkušenost s tzv. postpromočním průzkumem mezi čerstvými absolventy. Předností tohoto výzkumu je interdisciplinárnost přístupu a návratnost postpromočních dotazníků je velmi vysoká. Není asi náhodou, že k jeho uplatnění dochází zejména na těch školách, jejichž absolventi nalézají své uplatnění relativně lépe, nežli je tomu v jiných oborech.

2. Shrnutí sociologického průzkumu uplatnění absolventů ČVUT na trhu práce z roku 2003

PhDr. Jana Šafránková, CSc.

2.1. Úvod

Uplatnění absolventů ČVUT je v současné době stále ovlivňováno ještě probíhající transformací společnosti. Tržní prostředí vyžaduje od absolventů větší adaptabilitu na trhu práce a s tím je spojeno i jejich další rozhodování, které souvisí s pracovním uplatněním v absolvovaném oboru nebo mimo absolvovaný studijní směr.

Každou vysokou školu a její vedení zajímá, v jakých organizacích, podnicích nebo firmách a na jakých pracovních místech se jejich absolventi uplatňují, jestli pracují v oboru, který vystudovali a do jaké míry využívají svých znalostí získaných na vysoké škole. Z hlediska zpětné vazby jsou pro fakulty důležité informace týkající se okruhu poznatků, které absolventi fakult v praxi citelně postrádají a které by jim, respektive stávajícím studentům, měla škola poskytnout. Tento problém se týká spojení teoretických a praktických, respektive relativně rychle v praxi využitelných poznatků, které vysoká škola může a má studentům poskytnout v rámci výuky.

Základem této trvalé diskuse mezi vysokoškolskými učiteli, praxí a studenty je otázka místa a úlohy vysoké školy v systému vzdělávání. Cílem vysokoškolského studia v současné době je absolvent se širokým odborným profilem. Skutečným odborníkem se nestává ihned po ukončení studia, ale až když si skutečně osvojí metody práce svého oboru v praxi.

Cílem sociologického průzkumu v roce 2003 bylo získat informace o uplatnění absolventů všech fakult ČVUT na trhu práce, o jejich pracovním postavení, kariéře,úspěšnosti apod.

Současně bylo důležité zjistit jejich názory na využití znalostí z vysoké školy v praxi, stejně jako doplnit i názory na chybějící nebo nedostatečně získané znalosti.

Výsledky průzkumu dávají odpovědi na následující otázky:

· Možnosti uplatnění absolventů ČVUT

· Adaptabilita absolventů

· Práce v oboru i mimo absolvovaný obor

· Využívání získaných znalostí z vysoké školy

· Nedostatečné znalosti, které je nutné doplňovat mimo vysokou školu

· Informace ke koncepci studia na ČVUT – v návaznosti na profesní profil absolventa ČVUT

2.2. Postavení absolventů ČVUT na trhu práce

Zaměstnání

Tři čtvrtiny absolventů jsou zaměstnanci - 72% (současně podniká 7%, tj. celkem 79%), a necelá jedna pětina podniká -11% (současně je zaměstnáno 7%, tj. celkem 18%).

Mimo pracovní poměr je v současné době 7% dotázaných (na mateřské dovolené 6% a v základní vojenské službě - 1%).

Nezaměstnaní jsou 3 respondenti, ale určité období nezaměstnanosti uvádí celkem 21% respondentů.

Z hlediska velikosti podniku třetina respondentů - 32%, pracuje v malé firmě do 25 zaměstnanců. Ve firmách střední velikosti pracují dvě pětiny a ve velkých podnicích necelá třetina dotázaných. Ve firmě od 26 do 100 zaměstnanců pracuje 19 %, od 100 do 500 - 21 %, od 500 do 1000 zaměstnanců 7% a ve velkých podnicích nad tisíc zaměstnanců 21%.

V podnicích podle vlastnictví třetina absolventů - 31% působí v české soukromé firmě, další třetina respondentů v zahraniční firmě nebo v podniku se zahraniční účastí, vlastní firmu má desetina respondentů a v zahraničí pracuje také desetina dotázaných. V místě bydliště jsou zaměstnány dvě třetiny respondentů a denně dojíždí 28%.

Charakteristiky související s vykonávanou prací

Absolventi vykonávají velmi rozmanité druhy práce. Nejvíce vykonávají práci organizační a řídící (jedna pětina dotázaných) a projekční práce (jedna pětina respondentů).

Řídící funkci vykonává 36 % dotázaných.

Více jak dvě třetiny absolventů ČVUT pracují ve stejném oboru nebo příbuzném oboru, který vystudovali. 27% respondentů uvádí, že jejich kvalifikace dosažená studiem, odpovídá vykonávané práci, převážně odpovídá u 41%, tzn. že více jak dvě třetiny pracují ve stejném nebo příbuzném oboru.

Z hlediska jednotlivých aspektů charakteru práce absolventi nejvíce zdůrazňují samostatnost své práce ze 75%, dále vysokou míru odpovědnosti ze 66%.

Nejvíce se absolventům splnily představy o možnosti tvůrčí práce, nejméně představy o možnostech pracovního postupu, zvyšování platu a v možnostech zvyšování kvalifikace.

Charakteristika pracovní pozice absolventa

Zlepšení své pracovní pozice uvádí ve stejné organizaci 46% dotázaných a po změně organizace 56%.

Dvě pětiny absolventů od ukončení vysoké školy změnily zaměstnavatele, z nich polovina jednou, jedna čtvrtina dvakrát a jedna pětina vícekrát. Pro 14% absolventů byly hlavním důvodem odchodu k jinému zaměstnavateli organizační změny ve firmě. Mimo organizační změny jako hlavní důvod uvedlo dalších 22% důvod vyššího výdělku, 22% nedostatek perspektiv ve firmě.

Změna zaměstnání znamenala u 9% odchod z vystudovaného oboru na fakultě.

Určité období nezaměstnanosti uvádí celkem 21% respondentů.

V současném zaměstnání je spokojeno 84% respondentů. Jsou spokojeni s používáním moderního technického vybavení. Více nespokojeni jsou s možnostmi pracovního postupu.

Kvalifikaci si doplňovaly po ukončení studia tři čtvrtiny dotázaných. Nejvíce jak polovina v podnikových kurzech. Rekvalifikací prošlo minimum 0,6% respondentů.

Pracovní příležitosti

Při hledání pracovního místa nejvíce absolventi kontaktovali sami jednotlivé firmy, a to téměř jedna třetina dotázaných. Více jak dvě pětiny využily kontakty přes své známé a příbuzné. Dvě pětiny respondentů uvádějí, že měly dostatečný výběr možností, skoro jedna polovina hodnotí své možnosti jako průměrné.

2.3. Hodnocení výuky na ČVUT z pohledu praxe

Identifikace s fakultou

Absolventi mají relativně vysokou identifikaci s fakultou a s oborem studia. Stejnou fakultu a stejný obor by znovu studovalo 69% absolventů ČVUT, jiný obor 11% , tzn. že ČVUT by znovu studovalo 80% absolventů.

Hodnocení výuky na ČVUT z pohledu praxe

Respondenti hodnotili, podle svých zkušeností z praxe, míru své připravenosti pro práci po ukončení studia na fakultě.

Nejpozitivněji 81% absolventů hodnotí získanou schopnost technického myšlení. Teoretickou připravenost jako velmi dobrou hodnotí tři čtvrtiny dotázaných - 78%. Orientaci v absolvovaném oboru hodnotí pozitivně 70% dotázaných, analytické a koncepční schopnosti 56%.

Nižší kladné hodnocení získaly pouze od jedné pětiny respondentů praktické znalosti z oboru. Znalosti cizích jazyků, znalosti z řízení organizace práce a společenskovědní znalosti hodnotilo jen málo přes 10% dotázaných (znalosti cizích jazyků 13%, znalosti o práci s lidmi 14% a z řízení a organizace práce 11%. Hodnocení společenskovědních znalostí je také 11%).

Hodnocení forem studia z hlediska připravenosti na praxi

Z hlediska praxe a přípravy na budoucí profesi absolventi nejlépe hodnotí ty formy výuky, u nichž se větší měrou mohou podílet svou vlastní činností, tzn. projekty – diplomové (70%) a komplexní projekty (po 64%) a cvičení.

Relativně níže je hodnocen přínos přednášek (44% kladného hodnocení).

Nejméně pozitivní pak jsou hodnoceny exkurze a odborné praxe.

Znalosti doplňované absolventy po ukončení studia

Nejvíce respondentů (30%) si muselo po ukončení studia doplňovat své jazykové znalosti, poznatky a znalosti z řízení lidí, organizace práce a managamentu (19%), znalosti v oblasti práce s výpočetní technikou (10%), dále znalosti z ekonomie, práva a legislativy. Proto absolventi nehodnotí příliš dobře znalosti získané na fakultách z oblasti řízení a práce s lidmi a i znalosti o současné společnosti, které jsou důležité pro úspěšné uplatnění v praxi.

2.4. Identifikační znaky

Sociologický průzkum se realizoval v roce 2003. Bylo rozesláno 5002 dopisů, vrátilo se 1357 správně vyplněných dotazníků, tj. 29% z doručených dopisů. 50 dotazníků nebylo dáno ke zpracování. Respondenti tvoří 10,2% základního souboru, který představuje celkem 13 341 absolventů za období let 1994 až 2001 včetně. Při zpracování i sběru dat bylo použito kvantitativních sociologických metod.

1. Počet respondentů tab. 1.

	ČVUT	F1	F2	F3	F4	F5	F6
Počet absolventů	13 341	4346	2830	4433	505	794	433
Počet respondentů	1357	497	247	365	79	80	89

2. Absolvovaný studijní program tab. 2.

1	bakalářský studijní program (pouze F4)	1,3%
2	bakalářský a navazující magisterský	5,7%
3	magisterský a inženýrský stud. prog.	87%
4	doktorský program	6%

3. Počty absolventů ČVUT podle roku absolvování ČVUT tab. 3.

1992 –3	1994	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001	celkem
13	105	102	152	149	185	195	177	279	1357
1%	7,7%	7,6%	11,2%	11,0%	13,6%	14,4%	13,0%	20,5%	100,0

4. Pohlaví: Ve výběrovém souboru je 80% mužů a 20% žen.

5. Bydliště: Respondenti bydlí převážně v Čechách – 92% a to především v Praze a ve Středočeském kraji – 65%, z toho v Praze bydlí 48% dotázaných. Na Moravě bydlí 5,4% respondentů a na Slovensku a jiných zemích 2,4% dotázaných absolventů.

6. Členství v profesní komoře: Členství v profesní komoře uvádí 5% absolventů a to nejvíce z F5 16% a F1 5%. Autorizaci uvedlo jen 5% dotazovaných.

2.5. Závěry z výzkumu absolventů

Analýza výsledků předloženého sociologického výzkumu přinesla celou řadu cenných informací o uplatnění absolventů ČVUT na trhu práce. Přínosné vzhledem potřebám ČVUT je především relativně podrobné hodnocení výuky z hlediska využití znalostí a získaných poznatků v praxi.

Poznatky z průzkumu ukazují, že studenti na ČVUT nastupují především proto, že chtějí studovat vysokou školu s odborným technickým zaměřením. I absolventi jsou spokojeni se svým původním výběrem studia. V návaznosti na budoucí uplatnění získávají absolventi velmi dobrou teoretickou a dobrou odbornou přípravu v rámci své specializace. Chybí jim praktické zkušenosti a odborná praxe v podnicích, ale to je v současné době neřešitelné. Ve výuce by z těchto důvodů bylo dobré se více zaměřit na samostatnou práci studentů, na jejich schopnost prezentovat a obhájit svoji práci a na týmovou práci.

K dalšímu pokračování výzkumů v oblasti zkoumání studentů a absolventů ČVUT lze navrhnout následující doporučení:

1. Doplnit poznatky z průzkumu kvalitativními údaji z rozhovorů s absolventy ve vybraných podnicích.

2. Ideálním se jeví sledování profesní kariéry absolventů adresně a dlouhodobě, interdisciplinárně, pomocí kvalitativních metod. Konkrétně to znamená zůstat nadále v kontaktu s absolventy, což by umožnilo jejich profesní kariéru pravidelně sledovat.

Doporučení vyplývající z výsledků průzkumu uplatnění absolventů ČVUT

Na základě výsledků průzkumu navrhuje autor i subkomise zvážit zvýšení významu faktorů, které vedou k možnostem lepšího uplatnění absolventů ČVUT na trhu práce v ČR jako jsou :

1. samostatná a odpovědná práce studentů;

2. zvýšení podílu výuky vedoucí k týmové práci, k získání znalostí a dovedností v sociálních vztazích na pracovišti, jako je komunikace s lidmi, možnosti řízení a vedení pracovních skupin, k rozvoji sociální tvořivosti apod.(skoro 40% absolventů jsou vedoucí pracovníci, vzhledem k tomu, že v průzkumu byly zkoumány absolventi max. 8 let po absolvování, může fakticky být více než 50% absolventů, kteří pracují ve vedoucích funkcích, jak uvádějí srovnatelné výzkumy absolventů VŠ s praxí 10 a více let);

3. prohloubit spojení teorie a praxe v rámci výuky hledáním nových forem;

4. dále zvážit koncepci celoživotního vzdělávání na fakultách a její propagaci v podnicích - 40% respondentů verbálně uvedlo, že mají zájem o tuto formu a absolvovat ji na fakultách (odborné a aplikované discipliny, sociální dovednosti, sociologii a psychologii řízení, legislativu apod.);

5. zvážit situaci, že většina studentů a absolventů je bydlištěm situována do Prahy a Středočeského kraje (z hlediska konkurenceschopnosti mezi vysokými školami zvážit i demografické změny - snižování počtu dětí a tím i studentů).

Text je shrnutí výsledků sociologického průzkumu, který je uveřejněn ve zkráceném znění 50 s. na webových stránkách ČVUT (http://www.cvut.cz/cz/educa.html) a v plném znění 82s. u vedení ČVUT

3. Pohled studentů ČVUT na své budoucí uplatnění na trhu práce

Ing. Bc. Martin Hawelka

Následující text je stručným shrnutím jednoho z dílčích výsledků pedagogicko sociologického průzkumu, který byl proveden na Fakultě strojní ČVUT v roce 2003. Výzkumu se zúčastnilo 125 respondentů z 1., 2., 4. a 5. ročníku. [3]

3.1. Očekávání studentů

Studenti přicházejí na vysokou školu s určitými vizemi a plány. Mění se nějak tyto představy a vize studentů v jednotlivých fázích jejich vysokoškolského vzdělávání? Je zřejmé, že studium na VŠ ovlivňuje osobnost člověka, ale kultivuje ji a připravuje studenty i k tomu, aby po ukončení školy mohli bez obav jít pracovat do oboru, který po 5-6 let studovali? To jsou některé z otázek, které si autor průzkumu kladl před jeho realizací.

V čem tedy splnila či nesplnila škola očekávání studentů - respondentů. Po technické stránce se respondenti domnívají, že jsou připravování pro budoucí povolání velmi dobře (47% respondentů se domnívá, že je VŠ připraví velmi dobře, 33% dokonce výborně, 15% dobře a pouze 4% si myslí, že dostatečně).

Jak to vypadá s podporou vlastního osobního prosazení při výuce, čímž se myslí např. nebát se reagovat na dotazy vyučujících, nenechat se vláčet nesrozumitelností předkládaného učiva atp.? Z celkového počtu respondentů se 45% domnívá, že je po stránce osobního prosazování škola připraví dobře, 32% si myslí, že velmi dobře, 14% si myslí, že dostatečně, 4% dokonce výborně a pouze 4% si myslí, že je připraví nedostatečně. Lze tedy konstatovat, že škola připraví po stránce osobního prosazování své studenty relativně dobře.

S výše uvedeným problémem souvisí i další problematika studia. Současná doba požaduje po člověku především umění vyhledávat, třídit a orientovat se v informacích, syntetizovat poznatky, vytvářet si poznatkové struktury apod. Nelze tedy studium pojímat pouze jako nějaké memorování textů. Předpokládá to, že náplň a pojetí jednotlivých předmětů umožní studentům získat poznatkovou základnu, rozhled a naučí je orientovat se v oboru. Jak se to daří. 53% respondentů si myslí, že velmi dobře, 24% dobře, 20% dokonce výborně a pouze 4% si myslí, že pouze dostatečně. Lze tedy s uspokojením konstatovat, že škola po stránce orientace v oboru připraví své studenty kvalitně.

3.2. Výuka v reflexi studentů

Je zřejmé, že výuku nelze postavit jen na memorování odborných textů a vyslechnutých přednášek. Vůdčí ideou vyučujících i směrnic by měla být snaha, aby studenti látku nejen pochopili a osvojili si ji, ale aby ji uměli promítnout a aplikovat do praxe. Jak se to škole daří z pohledu studentů? 33% se domnívá, že velmi dobře, 43% studentů je přesvědčeno, že dobře, 4% výborně. Naopak 20% je přesvědčeno, že dostatečně a 1% nedostatečně.

Dále bylo zjišťováno jak připraví škola své studenty do praxe z hlediska dynamiky vývoje vědy, techniky, společnosti, tzn. tak, aby dokázali pružně reagovat na změny, které kolem nich vyvstávají. Podle 43% dotázaných se to daří dobře, podle 31% velmi dobře, 15% respondentů si myslí , že dostatečně, 10% výborně a 1% nedostatečně. Škola tedy po stránce flexibility připraví své studenty vcelku dobře.

Inženýrské studium s sebou přináší i předpoklad, že v příštím zaměstnání bude požadováno, aby absolvent časem v podniku vedl určitou skupinu lidí. S tím souvisí potřeba minimálních znalostí personalistických, sociálního managementu, jistých manažerských schopností a dovedností. Je možné, aby Technické univerzity zajistily v tomto oboru alespoň minimální úroveň vědomostí studentů a jak to vypadá v současné době? 37% respondentů si myslí, že škola po stránce manažérské připraví uchazeče na velmi nízké úrovni, 12% si myslí, že dokonce nedostatečně. 32% se domnívá, že dobře, 17% velmi dobře a 2% dokonce výborně. Celkově lze říci, že podle názoru studentů příprava pro sociální managament a personální práci není na ČVUT uspokojivá.

Několik okruhově podobných otázek se zamýšlí nad následujícími tématy. Škola připraví své studenty po stránce sociální z 39% dobře, z 30% velmi dobře a z 21% dostatečně. Podle 5% studentů je škola připraví výborně, resp. nedostatečně. Zde se opět dá vytušit určitý nedostatek předmětů, které by směřovaly do jiné, nežli technické oblasti. Tzn. studentům schází předměty humanitní, společenskovědní, ekonomické aj. (podrobnosti ve vlastním výzkumu).

Další dva okruhy otázek směřují k připravenosti studentu na začlenění do praxe na výbavu znalostmi cizích jazyků. Obě položky byly nejvíce hodnoceny stupněm nedostatečně (36%, resp. 40%); následuje dostatečně (10%, resp.14%), dobře (30%, resp. 31%), velmi dobře (19% resp. 15%) a 4% dotázaných hodnotilo tento aspekt výborně.

3.3. Úloha školy v rozvíjení kritického myšlení

Při osvojování nových poznatků na VŠ je velmi důležité, aby posluchači dokázali myslet v souvislostech, komplexně a postupně si osvojili i schopnost kritického myšlení ve studovaném oboru. Dle respondentů to VŠ umožňuje ze 46% dobře, 34% velmi dobře, z 23% dostatečně, ze 4% výborně a pouze ze 2% nedostatečně. Lze tedy konstatovat, že se škola snaží relativně dobře o co největší míru rozvoje souvislostního, komplexního myšlení u studentů. Zda škola klade velký důraz na reprodukci vědomostí, bylo předmětem další otázky. Z celkového počtu respondentů si 60% myslí, že se od nich očekává pouhé reprodukování učiva, bez možnosti uplatnění vlastních nápadů a myšlenek.

3.4. Pohled studentů do budoucna

Další z položek výzkumu byla zaměřena na vizi budoucnosti studentů. Z celkového počtu respondentů 63% předpokládá, že bude pracovat v oboru, či příbuzném oboru, který vystudují. 21% nastoupí s určitostí do oboru, či příbuzného oboru, který vystudují. 12% hodlá pokračovat v doktorském studijním programu, 3% mají jiné plány a pouze 1% neuvažuje, že by pracovalo ve stejném oboru, který vystuduje. Oproti tomu ve 4. ročníku je podstatně nejvyšší podíl respondentů, kteří uvažují o doktorském studijním programu. Lze tedy pohled do budoucnosti uzavřít tím, že většina studentů předpokládá své budoucí působení v oboru, který vystudovali, či v příbuzném oboru.

3.5. Závěry

1. Student, který přichází na TU má určitou představu o vysoké škole a očekává její naplnění. Tato představa se postupem studia vyvíjí, ale ne vždy je naplňována. Do jisté míry je představa přehodnocována tím, co bude chtít student v životě dělat.

2. Škola usiluje připravovat studenty s jistou dávkou flexibility, která však vychází lépe po stránce technické, nežli teoretické.

3. Studenti jsou kritičtí k současné úrovni spojování teorie s praxí a zejména po praktické stránce, a také s úrovní přípravy jazykové. Výzkum ukázal, že otázka praxe je jedním z problémů, kterému by bylo třeba věnovat zvýšenou pozornost (hledat nové formy, např. stážemi u firem apod.).

4. Studenti nižších ročníků stejně tak jako vyšších chtějí většinou dokončit studium zvoleného oboru.

5. Většina studentů se ale domnívá, že teprve v praxi nalezne to, co ji bude skutečně profilovat z hlediska zvoleného oboru. Samozřejmě si uvědomují, že to co získávají na VŠ je deviza spočívající hlavně ve faktických vědomostech, orientaci v oboru, v literatuře příslušného oboru a lidech, na které se mohou kdykoliv obrátit s odbornou otázkou.

6. Nejednou jsme na TU svědky toho, že se na vyučující obracejí jejich bývalí žáci. Možná, že by nebylo od věci pokusit se o opak (jak už je to leckdy děláno v případě diplomových prací) a v rámci některých předmětů více pružně zapojit studenty do pracovních procesů.

4. Výsledky Zprávy o nezaměstnanosti absolventů VŠ (NÚOV)

Kromě výzkumů, které organizují jednotlivé vysoké školy připravuje již mnoho let Národní vzdělávací ústav odborného vzdělávání (dále jen NÚOV) pravidelně každoroční zprávu o situaci v nezaměstnanosti absolventů středních, ale i vysokých škol se snahou podávat co nejpřesnější informace o jejím stavu a vývoji. Samozřejmě, že NÚOV zachycuje situaci absolventů celostátně z hlediska jednotlivých oborů, ne jednotlivých škol. Proto je nutné, aby si jednotlivé vysoké školy systematicky prováděly každoročně výzkumy absolventů samy. Konfrontace výsledků výzkumů jednotlivých vysokých škol s výsledky výzkumů NÚOV však může být cenná nejen metodologicky, ale i v konkrétních výsledcích šetření. NÚOV postupně zdokonaloval metodologii a zejména techniky výzkumu absolventů. Systém dnes nejen, že vychází z dat MŠMT a MPSV, ale umožňuje věrohodně podat údaje o skupinách oborů až na jednotlivé kmenové obory vzdělání a také konkrétní obory vzdělání.

Přestože výzkum NÚOV je zaměřen především na analýzu uplatnění absolventů středoškolského vzdělání na trhu práce, zahrnuje i kategorii vysokoškolského vzdělání. Do této kategorie jsou zařazeni absolventi prezenčního studia, kteří mají občanství ČR a připravovali se v bakalářském, magisterském, navazujícím magisterském nebo doktorandském studiu. Proto se subkomise pro absolventy rozhodla do analytické zprávy zahrnout i tyto údaje a převzala je z uvedené Zprávy NÚOV.[2]

V roce 2002 absolvovalo VŠ 26 273 mladých lidí. Od roku 2000 je zaznamenáván pozvolný nárůst absolventů této kategorie vzdělání. Průměrná míra nezaměstnanosti u absolventů VŠ v dubnu 2003 dosáhla 6,7%. Ze statistických údajů NÚOV vyplývá, že nezaměstnanost VŠ mírně vzrostla.

V základním oborovém členění je tradičně nejnižší míra nezaměstnanosti ve skupině oborů Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy (2,4%), kde v roce 2002 absolvovalo 1641 absolventů. Další skupinou oborů s nízkou nezaměstnaností a s největším počtem absolventů je skupina Společenské vědy, nauky a služby (5,6%) kde v roce 2002 absolvovalo 14 289 absolventů VŠ (což představuje více než polovinu všech absolventů VŠ). Absolventů této kategorie vzdělání je téměř 2x více než absolventů technických a 11,5x více než absolventů oborů zemědělských. Další skupinou oborů s nízkou mírou nezaměstnanosti je skupina Vědy a nauky o kultuře a umění (5,9%), kde v roce 2002 ukončilo studium 886 studentů (absolventů) VŠ. Ze skupin oborů, jejichž míra nezaměstnanosti byla vyšší než průměr 6,7% měla v dubnu 2003 nejblíže skupina Přírodní vědy a nauky (7,0%) s počtem absolventů 1776 v roce 2002.

Druhou na absolventy nejpočetnější skupinou je skupina Technické vědy a nauky (9,4%) s počtem 6622 absolventů v roce 2002 (což je více než čtvrtina z celkového počtu absolventů VŠ). Nejvyšší nezaměstnanost absolventů VŠ se tradičně objevuje ve skupině Zemědělství a lesnictví (10,4%), kde v roce 2002 ukončilo 1010 absolventů.

Průměrná disponibilní míra nezaměstnanosti absolventů vysokoškolského vzdělání (jde o běžně evidované uchazeče, kteří ještě neodpracovali dva roky, ale nejsou mezi ně započítáváni ti, kteří jsou ve vojenské službě, náhradní vojenské službě, ve výkonu vazby, na mateřské dovolené) v dubnu 2002 činila 4,5% a v dubnu 2003 dosahuje 4,9%. Míry disponibilní nezaměstnanosti se oproti dubnu 2002 u většiny skupin oborů zvýšily. Na předních místech s vysokou mírou disponibilní nezaměstnanosti se nalézají skupiny oborů s nízkými počty absolventů. Soustředíme-li se na skupiny oborů, které mají za poslední dva roky sumárně více než 1000 absolventů, pak mezi skupiny, které dosahovaly nadprůměrné disponibilní míry nezaměstnanosti patřily pouze obory Zemědělství a lesnictví (7,1%) a Strojírenství a strojírenská výroba (5,4%).

Na předních místech s nejnižší mírou disponibilní nezaměstnanosti se vyskytují, jak již bylo uvedeno skupiny Farmaceutické vědy, lékařské vědy, Zdravotnictví, Biologické vědy, Právo, právní a veřejnosprávní činnost. Podprůměrné disponibilní míry nezaměstnanosti patřily oborům : Pedagogika, učitelství, sociální péče, Filologické vědy, Technická chemie a chemie silikátů, Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, Sociální vědy, Stavebnictví, geodézie a kartografie, Filozofie, teologie, Umění a užité umění a Ekonomie.

Pozornost si zaslouží i údaje o počtech absolventů, kteří jsou evidování na úřadech práce déle než 6 měsíců. Absolventi VŠ jsou dlouhodobou nezaměstnaností ohroženi v mnohem menším měřítku než absolventi jiných kategorií vzdělání. I tak však hodnota podílu absolventů, kteří jsou evidováni déle než šest měsíců, u absolventů VŠ činí 49,5% (v roce 2002 to bylo 49,8%) z celkového počtu nezaměstnaných absolventů a hodnotové rozpětí dosahuje intervalu 10,8% - 69,0%, přičemž dolní hranice je spíše výjimečná. Nejvyšší hodnotu tohoto ukazatele nacházíme překvapivě u skupiny s největším počtem absolventů v rámci technických oborů – Elektrotechniky, telekomunikační a výpočetní techniky (69,0%). Vysoké hodnoty dosahují rovněž: Speciální, interdisciplinární obory (68,0%), Fyzikální obory (66,7%), Zemědělství a lesnictví (66,3%) a Matematické obory (65,7%). Nad hranicí 60% se dále objevují i některé, na absolventy více početné, skupiny technických oborů jako jsou: Strojírenství a strojírenská výroba, Technická chemie a chemie silikátů. Nejnižší hodnotu podílu uchazečů o zaměstnání, s délkou evidence větší než 6 měsíců, vykazují skupiny technických oborů Architektura (10,8%) a Textilní výroba a oděvnictví (29,9%). Nízké hodnoty dále dosahují především zdravotnické a společenskovědní obory: Lékařské vědy (33,3%), Publicistika, knihovnictví, informatika (35,7%), Sociální vědy (36,4%), Tělesná kultura, tělovýchova, sport (37,2%) a Filologické vědy (37,7%).

Zemědělské, většina technických a zhruba polovina přírodovědných oborů dosahuje vyššího než průměrného podílu absolventů nezaměstnaných déle než šest měsíců. Většina společenskovědních a zdravotnických oborů dosahuje podílu nižšího než je průměr, vyjma oborů z oblasti historie.

Z následující tabulky je patrné, že skupinami oborů s vyšším podílem dlouhodobé nezaměstnanosti jsou: Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, Zemědělství a lesnictví a Strojírenství a strojírenská výroba. Všechny tři skupiny rovněž vykazují zvýšené míry nezaměstnanosti.

Tab. 4.

Vysoké školy	01+02	Počet NZ	Míra NZ. [%]	Nad 6měsíců	Nad 6měsíců [%]
Strojírenství a strojírenská výroba	2 878	283	9,8	176	62,2
Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika	3 028	287	9,5	198	69,0
Stavebnictví, geodézie a kartografie	2 316	193	8,3	89	46,1
Zemědělství a lesnictví	1 862	193	10,4	128	66,3
Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy	3 288	79	2,4	33	44,8
Ekonomie	13 360	811	6,1	347	42,8
Právní a veřejnoprávní činnost	2 734	115	4,2	52	45,2
Pedagogika, učitelství a sociální péče	6 545	338	5,2	152	45,5

5. Celkové závěry k problematice uplatnění absolventů ČVUT

1. Považovat komunikaci a součinnost s absolventy, jakož i s uchazeči o studium a nově příchozími studenty za velmi významnou součást výchovně vzdělávací kultury a profesní etiky každé fakulty ČVUT. V této souvislosti s oporou o prováděné výzkumy absolventů, studentů technické univerzity a moderní trendy ve vysokoškolském vzdělávání dále zpřesňovat a rozvíjet profily absolventa jednotlivých fakult ČVUT, studijní programy a obory. V tomto smyslu rozvinout mezi rektorátem, vedením fakult a učiteli ČVUT diskusi jak dále rozvíjet ČVUT důsledně cestou univerzitního typu studia, které započalo v 90.letech. Je všeobecně známo, že se na ČVUT vyskytují názory, které cestu dalšího rozvoje fakult ČVUT spatřují v oborově orientovaných polytechnikách. Vycházejí z představy, že v praxi, na trhu práce se „klasičtí inženýři“ uplatňují lépe nežli univerzitně vzdělaní odborníci.

2. S ohledem na nově vytyčené vzdělávací cíle grémiem vedení komise OECD nevztahovat úspěšnost absolventů pouze k trhu práce (OECD odmítá od zasedání v Dublinu v roce 2002 vzdělávání profesně orientované a požaduje vzdělání zaměřené na kultivaci osobnosti jedince). I sebelepší vzdělávací program neodstraní rozpor mezi pregraduální, graduální přípravou a fungováním praxe. Může však, za určitých podmínek přispět významně k rozvoji osobnosti nejen z hlediska intelektu, ale i emocionality a sociability. V ČR není prozatím otázka kultivace osobnosti na všech vysokých školách dostatečně akceptována, dokonce se někdy setkáváme s opačným trendem (kultivace je považována za nadbytečnou, či přímo zbytečnou při vzdělávání odborníků a ti pak trpí odbornou slepotou, nezvládají náročné životní situace nejen ve svém soukromí, ale zejména na pracovišti).

3. V komunikaci s absolventy a nově příchozími studenty spatřovat jeden z objektivizovaných nástrojů hodnocení kvality studijních programů, úrovně výchovně vzdělávacího procesu, zpřesňování profilu absolventa, pedagogické kvality učitelů a cest dalšího směřování ČVUT jako univerzitně orientované technické VŠ.

4. Vědecky zdůvodněná a propracovaná komunikace s absolventy by dále měla pokrýt následující funkce :

· přispět k dalšímu rozvoji akademické samosprávy;

· poskytovat průběžně informace o stavu výuky na ČVUT s oporou o systematicky realizované výzkumy absolventů a nově příchozích studentů;

· přispět k další strukturaci, vnitřní diferenciaci a interakci studia;

· umožnit kvalifikované vedení dialogu s praxí (trhem práce) a poskytovat studentům informace o možnostech uplatnění v praxi.

5. Za jeden z výstupů propracované metodiky kontaktů a součinnosti s absolventy považovat iniciování založení klubu absolventů. K tomu by bylo možno využít Spolek česká technika, který by se rozšířil na aktivní absolventy v regionech i v zahraničí. Ke komunikaci s absolventy využít kvalitně fungující časopis Pražská technika a za tím účelem v něm zřídit rubriku zaměřenou na absolventy.

6. S ohledem na názory absolventů zabývat se koncepcí dalšího vzdělávání (celoživotního vzdělávání) a učinit z něho mj. jeden z nástrojů spolupráce s absolventy.

7. Vedle projektu zaměřeného na permanentní výzkum absolventů ČVUT realizovat pravidelně i výzkum nově příchozích studentů s cílem zjistit s jakými očekáváními přicházejí studovat VŠ a co očekávají od zvolené VŠ (fakulty). Výzkum by měl být doplněn i empirickým šetřením vysokoškolských učitelů zaměřeným na jejich očekávání ve vztahu k nově příchozím studentům. Výzkumy by měly být institucionalizovány tak, aby to byl systém a zkoumání se neprovádělo nahodile. V souvislosti s realizací výzkumu by se pak měly řešit i metodologické problémy s praktickým dopadem, např. jak chápat úspěšnost a jak ji zjišťovat.

6. Výsledné návrhy

Komise na základě analýzy zkoumané problematiky navrhuje:

I. Zvýšit komunikaci

1) s uchazeči o studium (prezentacemi na středních školách a propagací studia na ČVUT v mediích (tisk, televize, rádio)),

2) s nově příchozími studenty (zamyslet se nad možnostmi zlepšení komunikace, informovanosti, spolupráce se studenty 1. ročníku, např. prostřednictvím studentů vyšších ročníků)

3) s absolventy

a. kontakty s firmami,

b. iniciování založení klub absolventů ČVUT,

c. využít kvalitně fungující časopis Pražská technika, zřídit v něm rubriku zaměřenou na absolventy,

d. zabývat se koncepcí celoživotního vzdělávání a učinit z něho mj. jeden z nástrojů spolupráce s absolventy.

II. Pokračovat

· v hodnocení kvality studijních programů, úrovně výchovně vzdělávacího procesu,

· v hodnocení pedagogické kvality učitelů,

· v zpřesňování profilu absolventa,

· v hledání cest dalšího směřování ČVUT jako univerzitně orientované technické VŠ.

III. Rozvinout diskusi mezi rektorátem, vedením fakult, učiteli a studenty o dalším směřování a rozvoji ČVUT

· zda cestou oborově orientované polytechniky

· nebo cestou univerzitního typu studia

IV. Ve vzdělávacím programu se zamyslet

· nad možnostmi rozvoje osobnosti nejen z hlediska intelektu, ale i etiky, estetiky sociability, pro lepší adaptaci absolventů na trhu práce a pro zvýšení kultury společnosti,

· nad možnostmi realizace programu sociálního inženýrství.

V. Institucionalizovat systém průzkumů

· absolventů ČVUT,

· nově příchozích studentů (jejich očekávání),

· stávajících studentů,

· vysokoškolských učitelů (zaměřený na jejich očekávání ve vztahu k nově příchozím studentům, popř. hodnocení učitelů).

VI. Vědecky zdůvodněná a propracovaná komunikace s absolventy by dále měla pokrýt následující funkce

· přispět k dalšímu rozvoji akademické samosprávy;

· poskytovat průběžně informace o stavu výuky na ČVUT s oporou o systematicky realizované výzkumy absolventů a nově příchozích studentů;

· přispět k další strukturaci, vnitřní diferenciaci a interakci studia;

· umožnit kvalifikované vedení dialogu s praxí (trhem práce) a poskytovat studentům informace o možnostech uplatnění v praxi.

7. Literatura

[1] Baštová, J., Menclová, L. Názory vysokoškolských studentů ČR. Aula - roč.11, zvl.číslo

2003, str. 53 – 67.

[2] Festová, J., Vojtěch, J. Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným

vzděláním - 2003. Praha: NÚOV 2003.

[3] Hawelka, M. Proměny a problémy technických vysokých škol na počátku 21. století.

Bakalářská práce. Praha: KIP MÚVS ČVUT 2003.

[3] Kolektiv autorů. Sborník z mezinárodního workshopu Tempus – Phare. Praha: ČZU 1997.

[4] Kruinská, R. a kol. Profesní uplatnění absolventů Zemědělské fakulty Jihočeské

Univerzity. Grand Fondu rozvoje VŠ. České Budějovice: JU 1995.

[5] Nový, I. Studium na VŠ z pohledu studentů, absolventů a zaměstnavatelů. Hospodářské

noviny. Příloha Kariéra, 4. a 7.8. 1997.

[6] Rozum, Z. Výsledky a závěry výzkumu absolventů PA ČR v praxi. In. Bezpečnostní

Teorie a praxe. Sborník PA ČR, Praha: PA ČR 1999, č.1.

[7] Šafránková, J. Některé názory studentů ČVUT. Aula, roč. 9. 3/2001, str. 78 – 91.

[8] Šafránková, J. Kde nyní studují přijatí, ale nezapsaní studenti ČVUT v roce 2002? Aula,

roč. 11. 3/2003, str. 70 – 76.

[9] Šebková, H. Hodnocení kvality a některé aspekty mezinárodního vývoje. Aula, roč. 11.

Zvláštní číslo/2003, str. 68 – 77.

8. Přílohy

I. Výběr důležitých informací z průzkumu Uplatnění absolventů ČVUT

PhDr. Jana Šafránková, CSc.

II. Názory studentů ČVUT na studium a na některé další otázky s ním související

Informace ze sociologického průzkumu studentů ČVUT v roce 2001

Uveřejněno - Pražská technika 2001

PhDr. Jana Šafránková, CSc.

III. Názory studentů 1. ročníků ČVUT na motivaci ke studiu

Informace o výsledcích sociologického průzkumu studentů 1. ročníků ČVUT

Uveřejněno – Pražská technika 2002

PhDr. Jana Šafránková, CSc.

České vysoké učení technické v Praze

Uplatnění absolventů ČVUT

Zpráva komise akademického senátu ČVUT

Obsah

- Výběr důležitých informací z průzkumu Uplatnění absolventů ČVUT

- Názory studentů ČVUT na studium a na některé další otázky s ním související

- Názory studentů 1. ročníků ČVUT na motivaci ke studiu

ABSOLVENTI ČVUT

Východiska pro analýzu problematiky absolventů ČVUT

1. Počet respondentů tab. 1.

2. Absolvovaný studijní program tab. 2.

I. Výběr důležitých informací z průzkumu Uplatnění absolventů ČVUT

III. Názory studentů 1. ročníků ČVUT na motivaci ke studiu