Vážený pane profesore,

velmi zkroušeně se omlouvám za zpoždění, se kterým z pověření pana děkana FJFI prof. Ing. Miloslava Havlíčka, DrSc. reaguji na materiál připravený pod Vaším vedením:

Analytická zpráva o lidských zdrojích ČVUT

Zprávu jsem pečlivě prostudoval a podrobně o ní referoval na poslední schůzi vedení fakulty.

Nebudu Vás obtěžovat čtením frází. Pouze si s Vaším laskavým svolením dovolím informovat, že rozsah i hloubka provedené analýzy na nás udělaly velký dojem.

To, co však budete možná číst s větším zaujetím, jsou naše následující názory k některým bodům a návrhům ve zprávě obsaženým:

1. Ve věci obnovování lidského potenciálu zahraničními odborníky se domníváme, že to na naší fakultě není tak beznadějné. A to i s přihlédnutím k tomu, že odborníky z jiných zemí prakticky nezaměstnáváme (s výjimkou Slovenské republiky). Vzhledem k tomu, že aktivní badatelská činnost na naší fakultě je v porovnání s většinou ostatních fakult našich vysokých škol tradičně nestandardně rozsáhlá, je převážná většina našich pedagogů rovněž aktivní ve výzkumu. To je pak automaticky spojeno s živou komunikací na mezinárodní úrovni včetně zahraničních pobytů různé délky. Domníváme se, že během těchto pobytů, z nichž některé jsou i dlouhodobého charakteru (včetně např. i postgraduálních studií, sabbaticlů, hostujících profesorů atd.), se dostatečná část našich kmenových zaměstnanců natolik zorientuje v mezinárodním výzkumném a vzdělávacím prostoru, že po svém návratu tyto svoje zkušenosti dokáže aplikovat ve svojí práci i předat svým kolegům do té míry, že nám snad zápecnictví nehrozí. Současně během pobytů navázané těsné kontakty se zahraničními odborníky vedou velmi často k reciprokým návštěvám na našich pracovištích, během nichž jsou pořádány jak odborné semináře pro širší okruhy zájemců, tak i přímo kurzy pro naše studenty. Souhlasíme však s tím, že tato praxe není na většině fakult tak běžná a vhodné stimuly způsobené dlouhodobou přítomností zahraničních odborníků nemusí být obecně na škodu.
   
   
2. Za důležitou považujeme diskutovanou otázku kvality fakultních manažerů a jejich případného speciálního doškolování. Názor, na kterém jsme se celkem shodli, by mohl být vyjádřen následovně: Domníváme se, že pro fakulty naší velikosti plně postačí, když bude mít příslušnou odbornost dobře zvládnutou tajemník fakulty. Pokud jde o děkana fakulty, který je voleným představitelem, formální kvalifikaci v řízení lze považovat za pozitivní, ale v žádném případě ne za povinnou. Většinou se v jeho případě jedná o respektovanou vědecko-pedagogickou a morální autoritu, která se navíc funkce ujímá jen na limitované funkční období. Je na děkanovi, aby se obklopil takovými proděkany, kterým nejsou zásady řízení zcela cizí. Totéž platí i při výběru vedoucích kateder v konkursech. A při vědecko-výzkumné práci rozsahu, který má naše fakulta, se vždy najde dostatek vhodných kandidátů s nezbytnou zkušeností. U velkých fakult však tento přístup však již stačit nemusí. A zcela určitě pak již nestačí u vedoucích funkcionářů školy, kde je manažerskou kvalifikaci nutno vyžadovat.

S pozdravem

Doc. Ing. Milan Kálal, CSc. (proděkan FJFI pro rozvoj)