Vážení pánové,

 

jako členovi Grémia rektora se mi dostala do ruky Vaše zpráva. Přečetl jsem si ji s chutí.

 

Chtěl bych k problémům, které sdělujete, říci názor "řemeslníka". Živím se jako manažerský konzultant a vyučuji na manažerských programech Master of Business Administration.

 

Nejméně dvě třetiny ve zprávě pojmenovaných problémů jsou standardní záležitosti řízení organizace a vedení lidí, které každý normální podnik řeší standardními, známými a osvědčenými postupy. Nebudu Vás unavovat rozklady, které všechny příčiny, počínaje zákonem o vysokých školách, způsobují, že české university nelze standardně řídit, ač jsou to z hlediska řízení normální podniky.

 

Uvedu alespoň jeden, který je podle mého názoru v našich rukách. Když má být někdo pasován na docenta nebo profesora, je hluboce a široce zkoumána jeho příslušná odbornost, zkušenosti, znalosti, atd. Splní-li dostatečně vysokou laťku, je pasován. To je jistě správné. Ale když stejný člověk se ze dne na den stane děkanem, rektorem, prorektorem, vedoucím katedry, nikoho nezajímá, jaké má tento manažer manažerské znalosti a dovednosti. A to je ta tragédie. Management je řemeslo stejné úrovně a rozsahu znalosti jako např. strojní nebo stavební inženýrství a jeho neznalost se projeví stejně, jako když chce dům stavět člověk, který k tomu nemá potřebná školení..

 

Naše škola patří do kategorie velkých podniků. Fakulty patří do kategorie přinejmenším středních podniků. A nikoho nezajímá, jakou manažerskou kvalifikaci vrcholoví manažeři těchto podniků mají. Obvykle mizivou. Zarážející je i to, že oni sami nerozponávají takovou potřebu a nesnaží se potřebnou kvalifikaci získat. Neznám podnik, který by si dovolil instalovat do svého vrcholového vedení (I do středního managementu -u nás např. vedoucí kateder) lidi bez manažerské kvalifikace. A pokud ano, podnik živoří.

 

Za posledních 12 let jsem se svojí firmou pracoval pro více než stovku českých a zahraničních podniků. Zkušenost je jednoznačná: pokud se podnik nepostará o to, aby jeho manažeři byli profesionálně znalí svého řemesla, je neúspěšný. Naše škola nemůže být neúspěšná v tom smyslu, že by ztratila zákazníky a pohltila ji konkurence. Ale že je vysoce neefektivní, a to především z výše uvedených důvodů, není pochyb.

Tak si myslím, že by se měla inicovat kampaň za povinné manažerské školení školních manažerů. Zkušenosti prokazují jednoznačnou úspěšnost takových kampaní.

 

S pozdravem

 

Jan PETR, 8.11.2002

 

 

Doc.Ing. Jan PETR, DrSc.

ředitel

 

ČVUT, Masarykův ústav vyšších studií

 

petrjan@muvs.cvut.cz

 

tel. 22435 9129