Materiál pro zasedáNÍ

AKADEMICKÉHO SENÁTU ČVUT

dne 28.1.2004

Koncepce a program rozvoje ČVUT v období 2004 až 2010

Poznámky k materiálu vzniklé na zasedání KraV dne 10.2.04

Způsob označování poznámek:

a) Původní text odlišený barevně … problematická formulace umožňující nesprávnou interpretaci,

b) Text napsaný Italic na žlutém pozadí pod podtrženou pasáží původního textu … poznámka a návrh na změnu nebo doplnění,

c) Normální text na žlutém pozadí … změna nebo doplněk do původního textu,

Koncepce a program rozvoje ČVUT v období 2004 až 2010

(podklad pro celoškolskou diskusi)

a) Úvod

České vysoké učení technické v Praze patří k nejstarším technickým vysokým školám v Evropě i zámoří. Jeho historie byla psána řadou osobností oddaných vzdělávání a vědě. Jenom díky jim bylo možné projít nelehkou téměř třísetletou historií a zařadit se mezi významné evropské vysoké školy a univerzity. Pražská technika sehrála významnou roli v období emancipačních snah českého národa, prokázala životaschopnost při svém rozdělení na českou a německou část. Splnila své poslání při výchově významných odborníků potřebných pro dynamicky se rozvíjející průmysl v tehdejším Rakousko-Uhersku a později v demokratickém Československu. Díky vynikajícím českým inženýrům, architektům, technikům a dělníkům patřily české výrobky v meziválečném období mezi špičkové technicky dokonalé a kvalitní průmyslové produkty, architektura a stavitelství představovaly ve svém oboru světovou úroveň.

b) Vnější podmínky a prostředí

Značný příliv zahraničních investic do ČR musí být garantován kvalifikovanou technickou inteligencí připravovanou na českých technických vysokých školách. ČVUT musí v tomto směru patřit k těm nejvyhledávanějším vysokým školám. To vyžaduje, aby na ČVUT působili vysoce kvalitní domácí i zahraniční učitelé, kvalitní studijní programy, moderní laboratoře a knihovny a odpovídající univerzitní infrastrukturu. Dosažení tohoto stavu je spojeno s překonáním řady problémů, které provází ČVUT v celém polistopadovém období.

Není jednoduché nyní, po téměř dvou generacích, překonat důsledky předchozího předlistopadového období a zařadit se mezi špičkové univerzity. Je třeba překonávat nejenom trvalé a dlouhodobé podfinancování, které provází vysoké školy v posledním desetiletí, ale také neodpovídající hodnocení významu vysokých škol, vzdělání a vědy v naší společnosti. I v tomto směru nás čeká mnoho úsilí, abychom přesvědčili veřejnost, investory, managery a politiky, že bez odpovídajících investic do vzdělání a výzkumu se bude naše zaostávání za vyspělými evropskými zeměmi dále zvětšovat. Úroveň českých vysokých škol bude bezesporu jedním z významných faktorů ovlivňujících postavení České republiky v rámci Evropské unie.

ČVUT představuje ve srovnání s jinými technickými universitami ve světě, ale i např. s VUT Brno, oborově neúplnou školu. Je to podmíněno především administrativním oddělením chemie, zemědělství a ekonomie od ČVUT v padesátých letech minulého století. Tuto ztrátu se dodnes nepodařilo plně kompenzovat. Zároveň zde existuje dlouhá tradice téměř nezávislých fakult, spojených pod jménem ČVUT jen velmi volně. Při úvahách o pojetí integrity školy je třeba s těmito historickými skutečnostmi počítat a vycházet z toho, že posilování integrity školy bude úspěšné jen tehdy, jestliže všechny zúčastněné strany budou sdílet tuto potřebu a napomáhat realizaci příslušných opatření. Součástí integrity školy je také vnímání sounáležitosti akademických pracovníků s ČVUT. Světové trendy prokazatelně směřují k integraci zdrojů, prostředků, činností, pracovníků, k vytváření větších celků, a na tuto skutečnost bude muset ČVUT při respektování specifik jednotlivých fakult a součástí reagovat. Integrující prvky musí být zaváděny tak, aby pokud půjde o centralizaci některých dosud rozptýlených činností, bylo výsledné řešení prokazatelně na kvalitativně vyšší úrovni a ekonomicky přínosné. Cílem těchto opatření musí být vytvoření dynamické a otevřené struktury ČVUT umožňující plné využití lidských zdrojů, rozvoj talentů, vynikajících pedagogů a vědců, realizaci změn a opatření v souladu s vnějšími podmínkami.

ČVUT je již dnes součástí evropského vzdělávacího a výzkumného prostoru a je již vystaveno trvale narůstajícímu konkurenčnímu tlaku. Má-li v této nové situaci obstát, je nutné přijmout opatření garantující pozici vyhledávané evropské technické univerzity.

Evropské prostředí, na rozdíl od severoamerického, vnímá univerzity převážně jako instituce předávající nové generaci znalosti a poznání, k němuž v předchozím vývoji lidstvo dospělo, jako zařízení, v němž se vzdělává nová generace, která má v blízké budoucnosti dále rozvíjet toto poznání, být schopna asimilovat a interpretovat vše co se přihodilo a vědou bylo odhaleno, nikoliv jako vědecké a výzkumné instituce, v nichž badatelská činnost představuje hlavní složku jejich činnosti. V tomto směru lze za zásadní reformu českých vysokých škol považovat situaci, při níž se vysoké školy stávají předními vědeckými institucemi, které produkují, nikoli pouze předávají nové poznatky.

Relativně malý zájem českého průmyslu o původní inovace ztěžuje situaci ČVUT a ostatních vysokých škol v získávání dalších finančních zdrojů. V mnoha případech jsou to i privátní zájmy některých pracovníků ČVUT, které narušují tuto spolupráci a odčerpávají část prostředků. Fórum průmyslu a techniky sdružující nejvýznamnější české technické univerzity a průmyslové podniky přistoupilo v nedávné době k prvním krokům směřujícím ke zlepšení této situace. Vedení ČVUT připravuje vytvoření obdobných organizací v ostatních odvětvích.

To jsou vnější podmínky, které je nutné mít na zřeteli při formulování střednědobé koncepce rozvoje ČVUT.

c) Slabé stránky ČVUT a nedostatky v současném systému ČVUT

Mezi slabé stránky ČVUT, které brzdí a omezují dynamický rozvoj a které je nutné mít na zřeteli při formulování koncepce rozvoje ČVUT patří:

1. nevyhovující univerzitní infrastruktura a organizace ČVUT,

Nejdříve organizace, pak infrastruktura,

Obecně to neplatí. Lépe by bylo označit oblasti nevyhovující organizace a infrastruktury,

2. nedostatečná integrita a spolupráce fakult, nízká identita akademické obce s ČVUT,

Bližší specifikace nedostatků v integritě je obsažena v analytické zprávě předložené týmem prof. Fialy. Škoda jí nevyužít.

3. nedostatečná podpora celoškolských aktivit, vytváření nových studijních programů a oborů,

celoškolských institucí, popř. nových fakult a vědeckých pracovišť,

4. výhradně technické zaměření stávajících fakult ČVUT, absence významných technických, přírodovědních a ekonomických vědních oborů,

5. nedostatek rozvojového prostoru v rámci dejvického kampusu,

6. nevyhovující věková a kvalifikační struktura akademických pracovníků, malý zájem pracovníků o kvalifikační postup, malý zájem o působení na ČVUT,

7. nedostatečné propojení vzdělání a vědecké práce, nedostatečné zapojení studentů do výzkumu,

8. nedostatečný podíl výzkumného potenciálu ČVUT na řešení významných otázek z praxe, nedostatečná spolupráce s průmyslem,

9. vysoká propadovost studentů, nedostatečný kontakt a spolupráce se studenty, vyhledávání a péče o talentované studenty na některých fakultách,

10. absence funkčního systému kontroly kvality studia a výzkumu,

11. nedostatečná zpětná vazba a spolupráce s absolventy.

12. malá dynamika školy plynoucí z nedostatečné personální politiky, nedostatečné metodiky a manažerských schopností řídících pracovníků na všech úrovních,

13. absence dlouhodobé koncepce upřednostňující rozvoj ČVUT jako integrované vzdělávací a výzkumné instituce sdílené na všech úrovních „fakulta – katedra (ústav) – akademický pracovník“,

14. nízký podíl absolventů doktorských studií k celkovému počtu absolventů ČVUT, nedostatečná úroveň a kvalita doktorského studia a jeho vazby na výzkumné úkoly,

15. nedostatečné využití pravidelného hodnocení akademických pracovníků, kateder (ústavů) a fakult, včetně vedoucích pracovníků,

16. nedostatečný transfer výsledků VaV do praxe, nedostatečná finanční podpora a systém ochrany duševního vlastnictví,

17. nedostatečné oceňování a hodnocení realizovaných děl a výsledků výzkumu v praxi v rámci habilitačních a jmenovacích řízení v porovnání např. s publikační činností,

18. neúčinná a nedostatečně zpracovaná mzdová politika s výraznými sociálními aspekty a jejich upřednostňování před realizací zásadních opatření směřujících k vyšší efektivitě pedagogické a výzkumné činnosti akademických pracovníků, kateder a ústavů, nedostatečná vazba mezi výkonem, kvalitou a mzdovým ohodnocením,

19. nedostatečně propracovaný systém celoživotního vzdělávání realizovaného na ČVUT, rekvalifikační kurzů, letních kurzů, apod.,

20. nedostatečná vazba na potřeby praxe, pasivní závislost na státní dotaci, malá dynamika školy (vypustit), značná přizpůsobivost hodnotícím kritériím na úkol skutečného výkonu, nepropracovaný systém vícezdrojového financování, značná tolerance vedoucích pracovníků k mimoškolským aktivitám (na úrovni konfliktu zájmů) na úkor jejich činnosti a výzkumu na pracovišti,

21. nízká závislost mzdového ohodnocení a pracovních míst na katedrách a ústavech na finančních zdrojích získaných nad rámec státní dotace,

22. nedostatečný zájem vedení fakult o vytvoření a realizaci účinného a průhledného ekonomického modelu a řízení školy, fakult a součástí,

23. nedostatečná spolupráce fakult a součástí ve společném využívání a sdílení pracovišť, kateder, ústavů, laboratoří, přístrojů a vybavení.

Bude třeba značného úsilí k překonání těchto překážek zpomalujících další rozvoj ČVUT. Řada z nich je pozůstatkem historického vývoje ČVUT, celkové situace v akademické obci, přístupu současných vedení fakult k ČVUT a řady chybných rozhodnutí předchozího vedení školy. Současný zákon o vysokých školách poskytuje řadu kompetencí fakultám. Zdlouhavá projednávání předkládaných návrhů odčerpávají čas k řešení ostatních důležitých úkolů a často nevedou ke konkrétním závěrům. Výslednicí řady nedostatků současného stavu, nadřazování lokálních zájmů, neochoty přistoupit a přijmout opatření k odstranění příčin tohoto stavu je postupné zaostávání ČVUT před některými rychle se rozvíjejícími domácími i zahraničními univerzitami, ztráta jedinečnosti a prestiže.

V tomto roce se Česká republika stává plnohodnotným členem v Evropské unii. Je třeba, aby se ČVUT stalo nejen plnohodnotnou, ale i vyhledávanou a prestižní evropskou technickou univerzitou.

d) Východiska, základní opatření a cíle programu rozvoje ČVUT do r. 2010

Mezi základní cíle programu rozvoje v období do roku 2010, k jejíž realizaci je nutné urychleně přistoupit a k němuž musí směřovat řada systémových opatření patří:

1) Výrazné posílení výzkumné a tvůrčí činnosti a tomu odpovídající nárůst finančních prostředků na tvůrčí činnost tak, aby podíl těchto prostředků byl vyšší než podíl prostředků na pedagogickou činnost.

1. ČVUT musí být významnou vědecko výzkumnou institucí, kde se prolíná vzdělávací a

badatelská činnost, na níž se spolu s akademickými pracovníky podílejí studenti především

doktorských a magisterských studií.

Přitom je nutné nalézt optimální poměr mezi základním výzkumem a výzkumem aplikovaným a průmyslovým. Základní výzkum umožňuje formulovat pracovní hypotézy a koncepci dlouhodobého rozvoje daného vědního oboru a tvoří bezpochyby fundamentální základ vědy. Průmyslový a aplikovaný výzkum představuje významnou formu spolupráce ČVUT s průmyslem a možnost aktivního zapojení studentů. Jeho prostřednictvím dochází nejenom k ověření výsledků dosavadního poznání, ale současně k formulaci nových problémů vyžadujících často základní výzkum.

2. Soustředění základního a aplikovaného výzkumu několika oblastí na univerzitách má vysoce stimulační účinek a umožňuje vytvářet multidisciplinární týmy pro řešení náročných úloh.

3. Skutečný rozvoj bádání a vědecké práce na vysokých školách současně zahrnuje i svobodné hlásání a diskusi často i protichůdných názorů a přístupů. (To je spíše teze, ne opatření.)

4. Součástí univerzit musí být výzkumná centra budovaná na interdisciplinární bázi. Přímá vazba univerzit na technologická a inovační centra, soustředěná v bezprostřední blízkosti univerzit je zárukou urychlené aplikace vědecké práce do praxe. Zkušenosti ukazují, že technologická centra bez přímé vazby na univerzity nejsou úspěšná. Technologická a inovační centra vytváří potřebné podmínky a příležitosti pro mladé tvořivé absolventy - vědce a podnikatele. Vědecké parky, inkubátory a inovační centra mohou být také budovány jako integrální součást ústavů a kateder a ostatních univerzitních pracovišť. Zásadní otázkou je zapojení studentů a doktorandů do vědecké činnosti.

5. Výzkumná a vědecká centra ČVUT jsou významná pracoviště, na nichž je vychovávána nová generace výzkumných pracovníků a vědců. (Podnět prošel diskusí. Problematický bod !). Část těchto mladých vědeckých pracovníků po svém návratu na katedry a ústavy napomůže zásadním způsobem k posílení vědecké práce a jejího organického propojení s pedagogickou činností. Osvojení metod vědecké práce a přístup k řešení problémů v rámci doktorských studií je cestou k získání mladých talentovaných pracovníků. Vyžaduje to však vytváření tvůrčího prostředí na katedrách a ústavech, kvalitní vybavení laboratoří, vysokou aktivitu v získávání externích a zahraničních grantů a výzkumných projektů a podíl na řešení výzkumných úkolů průmyslu. Bez vytvoření tohoto prostředí nelze očekávat, že se nám podaří řešit nevyhovující věkovou a kvalifikační strukturu akademických pracovníků a předejít postupnému úpadku a ztráty prestižního postavení ČVUT. Rozhodující roli v tomto směru mají především vedoucí kateder a ústavů a vedení fakult. Každoroční podpora vědeckých pracovníků a týmů dosahujících významných výsledků v oblasti výzkumu, vznik fondu na podporu vědecké činnosti a výrazné posílení doktorských projektů v rámci IGS ČVUT, jsou konkrétními kroky vedení ČVUT v tomto směru. (Viz. Poznámka prof. Hlaváče z „Komentáře …“)

6. V zemích EU směřuje nyní důraz ze základního výzkumu na orientované „quasi applied“ výzkumné projekty, které dávají lepší příslib ekonomických výsledků. Od výzkumu se očekává, že dá výsledky, které podpoří ekonomii a obchod a pomohou řešit sociální problémy. Přínos základního výzkumu k hospodářským výsledkům a finálním produktům se v důsledku „nepřímého vztahu“ hůře definuje. Je však třeba mít na mysli, že základní výzkum především umožňuje formulaci různých pracovních hypotéz a tvoří fundamentální základ vědy, z něhož se odvíjí aplikovaný výzkum. Vzhledem k organizaci a podmínkám výzkumu na univerzitách (vhodnější je orientace na dlouhodobý výzkum), by především univerzity měly hrát významnou roli v základním výzkumu.

7. ČVUT je technickou univerzitou, jejíž výsledky VaV musí mít úzkou vazbu na průmysl a aplikace v praxi. Je nutné zvětšit důraz na aplikační výstupy v rámci ČR ve srovnání s důrazem, který je nyní kladen na počty publikací. Pro habilitační a profesorské řízení je nutné zvýšit v oblasti „Tvůrčí, aplikovaná a projekční činnost“ význam vynálezů, patentů a licencí.

8. ČVUT musí výrazně podporovat pracovníky usilující o vydání patentů a užitných vzorů. K tomu je dále zapotřebí zvýšit aktivitu patentového oddělení TIC. (Je třeba řešit širší problematiku, než je zvýšení aktivity patentového oddělení. Např. problematiku podílu na investicích do ochrany patentů a užitných vzorů.)

9. Je třeba rozvinout systém podporující vznik spin-off firem, především založit inkubátor inovačních firem a vědecký park (na spolupráci s IKANO).

10. TIC a jeho inovační centrum v Motole musí projít reorganizací (nový organizační řád a příslušná vymezení jeho působnosti, začlenění inkubátorů). (Přestože jde o koncepční materiál, mohl by být blíže vyspecifikován cíl, ke kterému bude reorganizace TIC směřovat.)

11. Nedílnou součástí opatření pro zkvalitnění a prohloubení vědecké a tvůrčí činnosti na ČVUT musí být účelová podpora mladých nadaných studentů a doktorandů dosahujících vynikajících výsledků ve studiu a výzkumné činnosti a podpora akademických pracovníků a vědeckých týmů dosahujících dlouhodobě vynikajících výsledků ve vědě a výzkumu.

12. Na úrovni vedení fakult a součástí důsledně vyžadovat koncepci personální politiky od vedoucích všech úrovní (počínaje vedoucími kateder, s analýzou příčin případné nízké efektivity resp. platových možností pracoviště), včetně pravidelného hodnocení všech zaměstnanců zejména v oblasti vědeckovýzkumné a odtud vyplývajících opatření v personálním oblasti a následně provádět kontrolu plnění úkolů.

13. Je třeba posílit spolupráci ČVUT s ústavy AV ČR, českými VŠ a univerzitami a dalšími výzkumnými institucemi.

2) Zvýšení kvality a počtu absolventů především zkvalitněním náboru, přijímacího řízení, zvýšenou péčí a kontrolou kvality studia.

(Všechny následující body 14-25 jsou k danému cíli relevantní. Jejich proporcionálnost by ovšem měla vycházet z hlubší analytické studie současného stavu a účinnosti dosud uplatněných opatření.) K zásadní reformě ČVUT v oblasti vzdělávání patří bezesporu přechod na strukturované studium a evropsky uznávané tituly a udělovaná absolutoria. Tento přechod nesmí v žádném případě narušit univerzitní charakter vzdělávání. Zavádění bakalářských a magisterských studijních programů je příležitostí pro hledání rovnováhy mezi vnějšími, evropskými podmínkami, národní a institucionální autonomií, pro vytvoření prostoru pro mezinárodní konvergenci, či respektování zásady národních kompetencí.

14. Zavedení strukturovaného studia v souladu s Boloňskou deklarací musí být příležitostí i pro zavedení základních kvalitativních změn v dosavadním systému výuky, směřujících především k posílení samostatné práce studentů, využívání moderních výukových metod a informačních systémů, ale také k určité redukci rozsahu výuky a kontaktních hodin.

15. Prioritou musí být získání zájmu studenta o studium, metoda a forma výuky před množstvím informací. Mimořádný význam má vytvoření strukturovaného systému kontroly kvality studia garantujícího dosažení plánovaných cílů a vysoké úrovně studia.

16. Kvalitní diferencované bakalářské studium musí být základem pro dosažení vysoké úrovně magisterského a doktorského studia na ČVUT. Magisterské i doktorské studijní programy je bezpodmínečně nutné realizovat v těsné návaznosti na vědeckou, výzkumnou a vývojovou činnost na katedrách a ústavech. Musí být také založeny na významných osobnostech, jimž musí poskytnout prostor pro vytvoření vědních škol a disciplin. (Chybí opatření a cíl.)

17. Kreditní systém musí umožnit nadaným studentům sestavování individuálních studijních plánů a rozvoj jejich talentu. K výrazným opatřením z hlediska zvýšení počtu absolventů ze současných cca 60 % z přijatých studentů na optimálních cca 75 % patří zvýšení kontroly průběžného studia, zvýšení minimálního počtu kreditů v I. etapě studia, posílení kontaktu se studenty a akcí posilujících vztah a identitu studentů k ČVUT.

18. Pozornost je třeba věnovat posílení univerzitního sportu, pořádání turnajů. Nově vybudovaný sportovní areál Kotlářka, dokončovaná víceúčelová sportovní hala Juliska i budování hřišť a posiloven na kolejích představují zásadní změnu podmínek pro sport na ČVUT.

19. Je nutné přijmout účinná opatření ke snížení propadovosti při současném zajištění vysoké kvality studia (zvýšit požadavky na studenty v 1. ročníku, kontrolovat průběh studia, omezit příliš teoretické předměty v modulárním systému bakalářského studia), zavádět fakultní i nové mezifakultní programy ke zvýšení počtu uchazečů o studium na jednotlivých fakultách a posilovat motivaci studentů i nových zájemců o studium na ČVUT (formou prezentace školy, ukázkami uplatnění absolventů), posílit pozici studentů ve významných orgánech ČVUT.

(· Zavádění nových studijních programů se vyskytuje ve výčtu položek v bodech 20 a 21.

· Není jasná souvislost mezi snižováním propadovosti, zvyšováním počtu uchazečů a dalším

posilováním pozic studentů ve významných orgánech ČVUT .)

20. Zvýšení celkového počtu studujících na ČVUT je nutné docílit především nabídkou nových studijních programů (19, 21) a oborů, prohloubení kontaktů, spolupráce a zapojení studentů do činnosti kateder a ústavů, zvýšenou péčí o nadané studenty a posílením významu studentských organizací a jejich zapojení do řídících struktur fakult a ČVUT.

21. Zvláštní pozornost z hlediska dalšího rozvoje ČVUT musí být zaměřena na zlepšení spolupráce a kontaktu se studenty, zlepšování podmínek pro jejich studium, zlepšování podmínek pro jejich ubytování na kolejích a využívání volného času. Mimořádnou pozornost bude vyžadovat nábor kvalitních uchazečů o studium, zlepšení propagace a informačních zdrojů o ČVUT. Zvyšující se konkurence v úsilí o získání dostatečného počtu kvalitních studentů domácích i zahraničních, spolu s nepříznivým demografickým vývojem populace, bude vyžadovat nejen výrazné zlepšení propagace a náboru uchazečů, ale především vytváření nových atraktivních oborů studia. Bude třeba rozšířit dosavadní studijní programy o nové obory a discipliny z oblasti přírodních i společenských věd, uměleckých a humanitních oborů, managementu a informatiky, vědních oborů zabývajících se problematikou udržitelného rozvoje, materiálového inženýrství, progresivních technologií apod. (V tomto směru bude nutné překonat dosavadní překážky a vytvořit v rámci ČVUT mechanizmy pro větší spolupráci fakult a jejich kateder popř. ústavů při vytváření nových mezifakultních studijních programů (19, 21), pro vytváření nových celoškolských ústavů, pracovišť a fakult. (Některé podněty se opakují z bodu 20.) Tyto mechanizmy musí zajistit pružné reagování na vnější prostředí, zájem studentů o obory, vývoj v ekonomice a v průmyslu. Musí také posílit univerzitní zaměření studia na ČVUT.

22. Studijní programy založené na modulárním systému musí umožnit studentům, aby se podle svého zájmu orientovali převážně na univerzitní typ absolventů (široký rozhled), nebo na typ absolventů s výrazným prohloubením vybraných odborných disciplín (špičkový odborník).

23. Vyčlenit pracovníka pro oblasti alumni (webové stránky, akce k setkávání, tvorbu nadace absolventů popř. fondu, apod.) a zásadním způsobem posílit kontakt a spolupráci s absolventy ČVUT. (Vyčlenění pracovníka pro oblasti alumni je samozřejmě správné opatření. Na některých fakultách již takovýto informační servis funguje (např. na FEL) a je třeba ho zastřešit z pozic ČVUT. Bylo by ovšem dobré celkově zlepšit systematickou práci s absolventy s využitím dalších možností (např. Česká technika)).

24. Významným zdrojem pro přijímání včasných a odpovídajících opatření musí být pravidelné sociologické průzkumy studentů a absolventů.

3) Dosáhnout výrazného zvýšení kvality a počtu absolventů doktorského studia, především jejich účinným zapojením do tvůrčí a výzkumné práce, důsledným výběrem školitelů a kontrolu jejich studia.

25. Je třeba se soustředit na dosažení vysoké úrovně ve všech stupních strukturovaného studia, přičemž zejména vysoká úroveň magisterských a doktorských studií musí tvořit základ vysoké úrovně ČVUT. Organické prolínání výzkumu a tvůrčí práce s výchovou doktorandů je předpokladem pro dosažení této úrovně. K tomu je nutná koncentrace na excelentní pracoviště a na oblasti, v nichž je excelentnost potenciálně dosažitelná. (Bod 25 je velmi daklarativní a zřejmě by bylo možno ho v aktualizaci Dlouhodobého záměru poněkud zúžit.)

26. Vzdělávací proces musí být vnímán jako zdroj podnětů pro základní výzkum a zapojení studentů do tohoto výzkumu na ČVUT. (Typický je spíše opačný trend, od výzkumu do výuky.)

27. Bude nutné zvýšit důraz na aktivní účast doktorandů na domácích a zahraničních konferencích a povinné absolvování zahraničních stáží. Témata doktorských prací musí být v souladu s úrovní a poznáním v mezinárodním měřítku, mít návaznosti na řešení otázek dalšího rozvoje společnosti. (Na významných mezinárodních konferencích by se měly prezentovat pouze špičkové práce doktorandů. )

28. Zavést důsledné půlroční hodnocení doktorandů a školitelů s analýzou příčin neplnění plánu, zavedení motivace školitelů a doktorandů k úspěšnému ukončení doktorského studia (zároveň ovšem nedopustit pokles úrovně doktorských prací a jejich obhajob po eventuálním zavedení dotací popdle poštu obhájených prací) , vyhledávat talenty v průběhu studia a podporovat jejich vstup do doktorského studia.

4) Přijetí a realizace řady opatření pro zlepšení věkové a kvalifikační struktury akademických pracovníků, spolu s výrazným prohloubením mzdové diferenciace podle výkonu.

Zásadním předpokladem dalšího rozvoje ČVUT je udržení nejlepších tvůrčích pracovníků a absolventů doktorských studií. Bude třeba přijmout řadu opatření a to jak na úrovni vedení ČVUT a fakult, tak i v rámci jednotlivých ústavů a kateder. Tato opatření musí vedle mzdových otázek obsahovat i opatření z hlediska celkového zlepšení pracovních podmínek, vybavení pracovišť a laboratoří, možnosti dalšího odborného růstu jednotlivých pracovníků, možnosti zahraničních stáží, vytváření podmínek pro individuální růst apod. (Lze využít zprávy analytického týmu prof. Hlaváče. )

29. Podporovat mobilitu akademické obce, zejména studijní dlouhodobé pobyty vedoucí ke zvyšování kvalifikace a výměnné pobyty s nabídkou plného pracovního úvazku (i s časovým omezením) pro špičkové externí a zahraniční pracovníky. (Vyznívá proklamativně.)

5) Postupná realizace nové organizační, ekonomické a hospodářské struktury ČVUT, prohloubení spolupráce řídících složek fakult a ČVUT posílení integrity ČVUT.

30. Nedílnou součástí reformy, kterou musí ČVUT projít, je vytvoření dynamické univerzitní struktury. Dynamická struktura založená na respektování kompetencí jednotlivých součástí a pracovišť ČVUT musí umožnit vytváření interdisciplinárních týmů, center a pracovišť napříč ČVUT, realizaci „mezifakultních“ studijních programů a postgraduálních kursů, umožnit bezkolizní reagování na vnější prostředí v souladu s potřebami rozvoje ČVUT. Dosavadní stav je charakteristický dominantním podílem řešení vztahových otázek a problémů na úkor věcných otázek. Tento stav je závažnou překážkou v rozvoji a dosažení plné konkurenceschopnosti ČVUT v rámci evropského vzdělávacího prostoru. Jejím základem je účinná spolupráce fakult a součástí v oblasti vzdělávání a výzkumu, kvalitní zajištění a podpora centrálně organizovaných služeb a činností. Dosažení prestižního postavení ČVUT v rámci evropského vzdělávacího prostoru vyžaduje společné sdílení vytčených cílů všemi fakultami a součástmi ČVUT.

31. Je nutné dále propracovat a realizovat jednotný finanční informační systém, odstranit duplicity v administrativě Rektorátu a fakult a urychleně přijmout řadu inovačních a racionalizačních opatření směřujících ke zvýšení kvality a hospodárnosti administrativního aparátu ČVUT.

32. Posílit centrální právní a kontrolní odbory a provádět průběžnou vnitřní kontrolu hospodaření fakult, součástí a odborů.

33. Analyzovat a následně zefektivnit využívání prostředků z doplňkové činnosti na všech úrovních ČVUT.

34. Postupně realizovat centrální hospodaření a péči o stavební fond ČVUT.

(Body 4) a 5) celkově vyznívají velmi proklamativně a bude spíše nutno dostat jejich konkrétní naplňování do povědomí zaměstnanců a studentů).

6) Vytváření podmínek pro posílení integrity a spolupráce, vznik nových fakult ČVUT zaměřených na problematiku přírodních a aplikovaných věd, společenské, ekonomické a humanitní vědy.

35. Má-li být ČVUT univerzitou, je nutné, aby jeho dosavadní výhradně technické zaměření bylo rozšířeno o další obory jak v oblasti přírodních věd, tak i v oblasti humanitních, společenských a ekonomických věd realizovaných v rámci nových fakult, nových studijních programů, popř. nově vytvářených výzkumných ústavů a centrech. Vznik nových ústavů a fakult umožní realizovat nové atraktivní studijní programy, interdisciplinární týmy, zkvalitnit a prohloubit výzkumnou a vědeckou činnost. Narůstající problémy rozvoje společnosti vyžadují, aby součástí přípravy technické inteligence byly hluboké znalosti z oblasti přírodních věd, zejména matematiky a fyziky, z oblasti ekonomické, společensko-vědní, humanitní a etické, které jsou základním předpokladem pro celoživotní vzdělávání a obnovu odborných znalostí.

36. Je třeba bezodkladně přistoupit k založení výzkumného a vzdělávacího Ústavu technické chemie a Centra inženýrské matematiky a aplikovaných přírodních věd, které budou zabezpečovat rozvoj a vysokou úroveň těchto disciplín na ČVUT a navazující magisterské a doktorská studia.

37. V akademickém roce 2005/6 otevřít magisterská studia „Mezinárodní obchod a řízení průmyslu“, „Biomedicínské inženýrství a diagnostická technika“ a „Technická chemie“ pro absolventy bakalářských studií na ČVUT a ostatních vysokých školách založených na modulárním systému. (Analýza „hlavních tahů“. Domluva s děkany. Odstupňování kroků institucionálnosti edukačních útvarů – „studijní program – ústav – fakulta“.)

38. Účinnými opatřeními podporovat vznik a činnosti celoškolských vzdělávacích a vědeckovýzkumných pracovišť a ústavů a mezifakultně orientovaných kateder.

39. V nejbližší době zahájit rozhovory s VŠCHT a ČZU o užší spolupráci s cílem vytvoření silné pražské víceoborové technické univerzity (obdoba např. TU Aachen, TU Vídeň).

40. Hledat vhodný model koordinace a kooperace mezi fakultami při výuce základních společných disciplin, tj. především matematiky, fyziky a jazyků a rozšiřovat celoškolskou nabídku volitelných předmětů, ze které by si mohli vybírat studenti všech fakult i dalších součástí ČVUT.

41. Využívat výzkumných záměrů, výzkumných center a grantů k účelné integraci výzkumné práce na ČVUT i ke spolupráci s externími institucemi, zejména v rámci finančně nákladnějších projektů. (Bohužel nebylo využito při tvorbě nových výzkumných záměru 2005.)

42. Pokračovat v úsilí získat a vybudovat pro ČVUT nové plochy, které by mohly být využity jak pro zlepšení prostorové situace stávajících fakult a dalších součástí, tak i poskytly možnosti pro společné mezifakultní aktivity a eventuálně pro založení a činnost dalších nově vytvořených součástí a fakult.(V celém materiálu není zmínka o generelu.)

43. Spolupracovat s MŠMT na přípravě a vybudování Národní technické knihovny jako společné knihovny technických vysokých škol v areálu Dejvice, která by přinesla novou kvalitu do knihovnických služeb na ČVUT a měla dopad na integraci akademické obce.

44. Navázání na tradice evropské vzdělanosti vyžaduje, aby nedílnou součástí výukových programů ČVUT byla výchova etice, estetice a humanitním zásadám.

45. Vzdělání je nutné chápat jako základní prostředek pro zvýšení kultury společnosti v tom nejširším smyslu. Takovéto vzdělání může být garantováno pouze univerzitami s excelentním výzkumem a univerzitami, jejichž vzdělávací systém podporuje rozvoj myšlení a osobnosti před pouhým odborným zaškolováním, jehož cílem je dosažení VŠ kvalifikace. Nedílnou součástí univerzitního vzdělávání musí být i výchova v oblasti společenského a humanitního vzdělání, rozvíjející mravní a etickou dimenzi vnímání společenských procesů, smysl a poslání vědy. Z tohoto pohledu stojí i ČVUT na prahu zásadní orientace, především na kvalitu studia, kterou je nutno upřednostnit před požadavky dalšího kvantitativního rozvoje. Znamená to potlačení postupně se prosazujících tendencí směřujících k profesnímu zaměření studia a důraz na výchovu k tvořivému myšlení a erudici, jejíž základem je úzký kontakt a zapojení studentů do činnosti kateder a ústavů.

7) Získání zahraniční evaluace a evropské akreditace.

46. Vedení ČVUT iniciovalo zahájení procesu mezinárodní evaluace a akreditace ČVUT v roce 2004, které jsou jednou ze základních podmínek pro získávání kvalitních zahraničních hostujících profesorů a studentů.

8) Prohloubení mezinárodní spolupráce.

47. Nedílnou součástí rozvoje ČVUT je prohlubování spolupráce s ostatními domácími i zahraničními univerzitami, vědeckými institucemi a průmyslem.

48. Vysoká aktivita fakult a jejich pracovišť v rámci mezinárodní spolupráce, výměna profesorů, působení významných zahraničních „visiting profesorů“ a široká spolupráce s významnými univerzitami v rámci mezinárodních výzkumných a vzdělávacích projektů je podmínkou, bez níž nelze očekávat uznání ČVUT v mezinárodním měřítku.

49. ČVUT se musí soustředit na výrazné zvýšení spoluúčasti a spolupráce na mezinárodních výzkumných a vzdělávacích projektech, získat pro střednědobé působení významné zahraniční (i domácí) odborníky a profesory.

50. Významné výsledky výzkumu, vynikající úroveň doktorských studií, účast a spolupráce s významnými zahraničními partnery musí tvořit základ presentace ČVUT.

9) Aktivní nábor a vytvoření optimálních podmínek pro zvýšení počtu zahraničních studentů.

51. Zásadní posílení a zvýšení kvality výuky v angličtině a celkové zlepšení podmínek pro studium jsou hlavními předpoklady pro získání zahraničních studentů. Z hlediska postavení ČVUT v mezinárodní konkurenci o kvalitní zahraniční studenty je úroveň studia v anglickém jazyce základním předpokladem úspěšnosti. Bude nutné posílit knižní fondy fakult, ústavů a kateder v cizí literatuře, zlepšit přípravu akademických pracovníků, orientovat výuku na mezinárodně uznávané standarty, zapojit do výuky špičkové akademické pracovníky, vytvářet infrastrukturu ČVUT jako moderní mezinárodně orientované univerzity, zvýšit zájem a péči o zahraniční studenty, napomáhat k vytváření kontaktů zahraničních a domácích studentů apod.

52. Je třeba vypracovat program a strategii pro zíshlavně kávání kvalitních zahraničních studentů z neevropských zemí, zlepšit propagaci a informace o možnostech a podmínkách studia na ČVUT. Současně přijmout odpovídající opatření pro zajištění kvalitní péče a studia pro zahraniční studenty.

10) Posílení spolupráce s průmyslem.

53. Je třeba podporovat účast pracovišť, významných odborníků a studentů ČVUT na průmyslovém výzkumu a řešení inovačních programů, spolupráci s průmyslem v oblasti odborných praxí, v oblasti celoživotního vzdělávání a rekvalifikačních kurzů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat účasti významných odborníků z praxe o přednáškách, seminářích, obhajobách diplomových prací, včetně návaznosti témat diplomových prací na konkrétní úlohy z praxe.

54. Je třeba vytvořit podmínky a bázi pro pravidelné setkávání vedení ČVUT, fakult a součástí s představiteli průmyslu a ostatních významných institucí.

Tento materiál byl vypracován s využitím zprávy KRaV AS ČVUT a stanovisek pror. Macháčka, pror. Musílka a pror. Vlčka.

„Koncepci a program rozvoje ČVUT v období 2004 až 2010“ bude věnována v následujícím období zvýšená pozornost. Předložený soubor navržených opatření k zabezpečení dalšího rozvoje ČVUT v uvedeném období bude následně diskutován jak na úrovni Kolegia a Grémia rektora, AS ČVUT a VR ČVUT. Výsledný dokument bude zahrnut do aktualizace Dlouhodobého záměru rozvoje ČVUT v roce 2004.

Jiří Witzany

rektor ČVUT

V Praze 19.1.2004