Schuzka KRAV 08.10.2004 8:30 Zapis
Pritomni: J. Demel, P. Fiala, V. Havlicek (VHa), V. Hlavac
(VHl), L. Labus, J. Machacek, J. Semrad,
Omluveni: J. Bila, I. Kvasnicka.
Nepritomni: nikdo.
AGENDA:
- Rozhodnuti o jednom tematu klicovem z hlediska CVUT,
ktere KRaV vybere a zpracuje formou analyticke zpravy do
konce volebniho obdobi stavajiciho senatu, tj. do konce
roku 2004. Predpoklada se, ze analyticky tym budou tvorit
vsichni clenove KRaV.
- J. Masnerove z Archivu CVUT informovala emailem i dalsimi
podklady VHl. Indikuje nedobry stav v Archivu CVUT.
- Zadost Ing. Duskove (panentove stredisko CVUT) o setkani
s KRaV. Chtela by posilit patentovou aktivitu.
===========================================================
DISKUSE:
(Obecne poznamky)
VHl: Na zasedani AS CVUT v zari 2004 se ukazalo, ze vsichni
clenove KRaV (senatori) budou kandidovat do pristiho
senatu. Nekteri budou pravdepodobne znovu zvoleni, maji
chut i nadale v KRaV pracovat. Proto lze pocitat s jistou
kontinuitou KRaV. Nezvolneme tedy nasi aktivitu.
VHl: Zda se mu, ze zustava nevyuzita rektorova iniciativa z
cervna 2004, kdy rektor oslovil vsechny profesory. Na
inforeku se v teto veci temer nic nedeje.
JM: Rektor v souvislosti s emailem prof. Ripky z FEL
preposlanym clenum AS prof. Haaszem projevil nelibost, ze
se profesori i AS zabyvaji fronami v menze a nevyuzivaji
prostor inforeku k profesorske diskusi o smerovani skoly.
Rektorovu nelibost clenove AS videli, protoze dostali
prislusny rektoruv email.
PF: I provozni zalezitosti jsou dulezite, i kdyz
nepochybuje o dulezitosti koncepcni prace. Take vedeni
skoly by melo myslet na kontinuitu. Nekdy je citit na
strane fakult i skoly vzdor. Bylo by nedobre, kdyby se novy
rektor nebo dekani opet opirali svoji praci o negovani
vysledku ci zameru svych predchudcu.
(K vyberu klicoveho tematu skoly pro analyzu)
PF: Dulezity je i stav vedy na CVUT. Zajimavy je take vztah
skola <-> MSMT. Finance jsou pridelovany podle poctu
studentu. Vyzkumny vykon se vubec nebere v uvahu.
Doporucuje, aby hraly vyzkumne vysledky vetsi roli alespon
uvnitr CVUT. Jen tak je mozne udelat poradek a nasmerovat
CVUT k lepsim vedeckym vysledkum, coz je jiste nezbytny
zaklad pro budoucnost CVUT. Mozna by KRaV jako analyzovane
tema mela vybrat vedu.
VHl: Pta se, zda je neco noveho s pripravovanym Ustavem
prirodnich ved ve spolupraci s Akademii ved CR, jak se
rektor zminil na AS CVUT v zari 2004.
JM: Detaily nezna. Na poslednim vedni AS CVUT nebyl, byl
nemocen. Dekan Havlicek mel vedeni informovat, ale mysli
si, ze podrobna informace jeste nebyla.
PF: Nejedna se asi o kratkodobou zalezitost. Hleda se 700
mil. Kc. Akademii jde o pokrocila studia, chtela by
spolupracovat s CVUT.
VHl: Pta se prorektora Machacka na Narodni knihovnu a vyvoj
kolem ni.
JM: Nevi nic noveho. Odesel dopis rektora pripraveny
kanclerem Eiblem. CVUT chce byt vlastnikem knihovny, jako
byla do roku 1952.
JF: Otazka se resi jiz z doby, kdy byl rektorem prof. Zuna.
Reditel Statni technicke knihovny Svoboda je absolvent CVUT
a je s nim dobra domluva. Statistika = 90 % uzivatelu STK
je z CVUT.
VHa: Reditel Svoboda je jeho spoluzak. Vi, ze chce knihovnu
jako nezavislou instituci a ne pod CVUT.
VHl: Pta se, zda castka, kterou CVUT nyni dava na knihovny
je nizsi nez nutna pro Narodni technickou knihovnu.
VHa: Nyni se dava na knihovny mene nez je potrebne a nez
bude potrebne pro Narodni technickou knihovnu. Knihovny
byly v minulosti na CVUT podfinancovane.
JM odesel pripravovat navstevu evaluacniho tymu.
JD: Zamyslel se nad bakalarskym studiem, coz je kandidat na
klicovy bod k analyze. Pisemne predem neodeslal. Obraz CVUT
urcuji jak nejlepsi, tak i nejhorsi absolventi. Jsme v
klestich protichudnych pozadavku. Bakalarske studium ma byt
soucasne pruchodnejsi i kvalitnejsi. Bakalari maji mit i
dvoji pouziti, jak pro praxi, tak i pro vedu. Oboji je ukol
pro Chytrou horakyni.
Na CVUT si na vstupu moho kvalitni adepty vybirat jen na FA
a na oboru architektura na FSv.
Ve svete, napr. v Belgii, na univerzitach existuje odlisene
dvoji bakalarske studium - prakticke ci kvalitnejsi.
Vsichni adepti predem vedi, co kupuji.
Pokud by CVUT trvalo na jednom mechanismu pro lepsi i horsi
bakalare, potom by mozna pomohl jiz pouzivany mechanismus
na FSv. Podle vysledku prijimacich zkousek studenty
rozdeluji na dve paralelky, horsi a lepsi. Po prvnim
rocniku z lepsi paralelky postoupilo 95 % studentu a z
horsi jen 55 %. LEPSI studenti profituji tim, ze maji lepsi
spoluzaky.
VHl: Existuji i protichudne nazory - podle prospechu
studenty nedelit, napr. rektoruv. Diferenciaci si studenti
udajne moho zajistit sami vyberem predmetu.
JD: Je zde nereseny problem - pozadavky do magisterskeho
studia. Nikdo o nich nemluvi.
PF: Na FJFI se planovite resi. Bakalarska zkouska je zde
vlastne prijimaci zkouskou do magisterskeho studia.
Prichozim zvenku do magisterskeho studia je potrebne dat
sanci, aby si v 1. rocniku mohli doplnit znalosti i ti, co
meni obor.
VHa: Na FEL je mag. stupen navrzen dvoulety pro bakalare z
FEL nebo fakult podobneho zamereni na zaklade prijimaci
zkousky. Ostatni vstupuji do trileteho magisterskeho
studia. Chtel by, aby 1. rocnik mag. studia byl narocny.
Obava se, ze politika pridelovani financi na univerzity a
touha MSMT, aby vsichni studovali, zpusobi, ze budou
vsichni postupovat. Konstatuje, ze VUT Brno jiz v kvalite
predhani CVUT.
VHl: Jemu se libi deleni v bakal. studiu na 80 % menen
narocne a 20 % pro narocne bakal. studium univerzitniho
charakteru pripravujici na narocneho magistra. Doporucuje,
aby bakalarske studium bylo v KRaV vybrano jako tema pro
analyzu.
PF: Ano, tema je aktualni Povinni bakalari jsou jiz ve 2.
rocniku, ale neni rozmysleno navazujici studium. Doporucuje
nedelit studenty, dat jim moznost dvou vetvi (mene narocne
vetve, podobne drivejsimu paralelnimu bakalari a narocnejsi
vetve podobne drivejsimu seriovemu bakalari). Zajisti to
potrebnou diferenciaci. Soucasne bude student moci
transparentne a kdykoliv do narocnejsi prejit a naopak.
LL: K otazce generelu skoly diskutovane na posledni schuzce
KRaV. Bylo by mozna vhodne, kdyby se KRaV na generelu
podilela. KRaV ale bude mit maly vliv, protoze oteze skoly
drzi v ruce do znacne miry dekani.
PF i VHa: V KRaV opravdu nejsme schopni vyresit.
VHl: Muzeme ale pozadat vedeni, at se zabyva. AS ma
dulezitou kontrolni roli.
PF: Ale ukol patri dekanum.
LL: AS ma podnecovat.
VHl: Je jeste jedna slabina KRaV. Nepodarilo se nam navazat
dobry kontakt se senaty fakult. Nova KRaV by se mela
pokusit o zmenu.
PF: Dekani by meli zpracovat perspektivu oboru, ale az novi
dekani.
VHa: Dekani konci za rok a ctvrt. Jeste mohou zpracovat.
VHa odesel na MSMT na vyberovou komisi vyzkumnych center.
LL: Rektor mluvil na zariovem AS o novych fakultach,
investicich. To je podnet do generelu CVUT. Otazkou je,
nakolik jsou tyto plany realne, aby se projevily ve
stavebni casti generelu.
PF: Dekani a jejich tajemnici indikuji mensi pruznost pri
realizaci staveb, kdyz nyni investice ridi UVIC. Jsou
nastvani. Drive tajemnici meli pripraveny akce, ktere za
vzdy zbyvajici penize na konci roku realizovali. Obava se,
ze za soucasneho systemu na tyto penize CVUT nedosahne. Je
otazkou, zda nebyl znepruznen cely system jako reakce na
jednu chybu (Mensikovu menzu).
VH: Co vybereme jako nosne tema pro zbyvajici necele 3
mesice soucasne KRaV?
JS: Je pro vedu. Akademie na CVUT tlaci. Neni ohraniceno
pole v ramci vedeckeho rozprostraneni. Chybi vedni pilire,
priority. Dale neni zformulovan postoj k celozivotnimu
vzdelavani. Rozviji se bakalarske studium na vyssich
odbornych skolach. Je zde problem uplatnitelnosti. Lepe se
uplatnuji absolventi s pevnejsim teoretickym zakladem.
LL: 85 % penez tece na pedagogiku, i kdyz bychom chteli
vice vedy. Na technickych skolach nabirame mene kvalitni
adepty? Poukazuje na klad oddeleneho bakalarskeho studia.
Student muze oddalit rozhodnuti, co vlastne bude delat.
Dosud se na zaklade jedne zkousky rozhodne prilis brzy.
VH: Tento problem resi rozdeleni 80 % a 20 %.
PF: Zamerme se v KRaV na bakalarske studium.
JS: Paralelne se budou objevovat i vedecke otazky.
PF: Musime mit v bakalarskem studiu dve latky. Vedme
diskusi, kam latky posadit. Nenechme prostor jen VOS, aby
obsadily cele pole masovejsich bakalaru.
JS: V otazce prostupnosti bakalarskych oboru, obecnosti a
otevrenosti souhlasi s LL. Mozna by se hodily klausurni
zkousky jako za prvni republiky.
PF: Jak budeme dokument nazyvat? Netyka se jen bakalarskeho
studia. Navrhuje, aby v nazvu bylo strukturovane studium.
LL: Cistsi je rici, co se pozaduje od studia nizsi urovne a
co je pozadavkem na magisterske studium. Studenti si sami
zvoli. Skupiny studentu se nerozdeli, budou mezi s sebou
(vzpomenme na analogicky problem druhych stupnu zakladnich
skol, kdyz nejlepsi zaci odejdou na osmileta gymnazia).
Stuentum ale zustane moznost volby.
VH: Pta se, kdo tym pro analytickou zpravu ke
strukturovanemu studiu povede. Navrhuje J. Demela.
JD: Souhlasi, ze se stane vedoucim tymu.
PF: Navrhuje, abychom se nejdrive shodli na osnove zpravy a
vsichni je pred pristi schuzkou poslali vedoucimu tymu.
VH: Posleme svoje podklady do 21.10., aby se J. Demel mohl
na pristi schuzku KRaV 27.10. pripravit. Necht svoje
prispevky poslou i nesenatori v KRaV pror. Machacek a prof.
Havlicek.
PF: Neprizveme prorektora pro pedagogiku, prof. Hrdlicku.
VH: Oslovi ho, emailem nebo telefonem.
VH: Pta se, zda pozadame o pomoc take fakultni senaty.
Vsichni: Je kratky cas, ted ne. Pokud by nekdo mel sam
zajem, je vitan, jsme otevreni.
VH: Informujme dekany, senaty fakult asi zacatekm listopadu
emailem.
VH: Pracovni nazev analyticke zpravy: Problematika
strukturovaneho studia na CVUT.
VH: Vysvetluje, ze se na nej emailem obratily Dr. J.
Masnerova (Archiv CVUT) a Ing. Duskova (patentove
stredisko). Obe maji v KRaV duveru a veri, ze jim jejich
problemy pomuze postrcit.
VH: Predal podklady od J. Masnerove L. Labusovi, ktery se
na ne podiva.
LL: Konstatuje, ze Archiv CVUT nezna, ukol pro nej muze byt
tezky.
VH: Doc. Efmertova z FEL muze poradit.
===========================================================
UKOLY:
- Vsichni: poslat emailem J. Demelovi a cc ostatnim clenum
KRaV do 21.10. podklady pro analytickou zpravu Problematika
strukturovaneho studia na CVUT. Podklady by mely obsahovat
navrhovanou osnovu, metodu, jakou bude analyza udelana a
dalsi myslenky.
- VH oslovi prorektora Hrdlicku pro pedagogiku telefonem
nebo emailem a zepta se ho, zda a jak by se chtel podilet
na vzniku analyticke zpravy Problematika strukturovaneho
studia.
- VH posle email Ing. Duskove a pozve ji na zasedani KRaV
15.11. od 9:00 do 9:20.
- VH posle email Dr. J. Masnerove a sdeli, ze se na otazku
Archivu podiva L. Labus
- VH poslat clenum KRaV podklady pripravene J. Bilou.
Termin u vsech ukolu do 21.10.2004
===========================================================
Az po schuzce KRaV si VH v emailu vsiml, ze J. Bila spolu s
omluvou poslal rozbor ke klicovemu tematu. Posle ho clenum
KRaV v samostatnem emailu.
Pristi schuzka KRaV je ve stredu 27.10.2004 (v den pristiho
zasedani AS CVUT) od 12:30 v pracovne prorektora Machacka.
Vsimnete si, ze je to o 15 minut drive nez obvykle a na
jinem miste. Dalsi schuzka KRaV je planovana na pondeli
15.11.2004 od 8:30 u prorektora Machacka. Vyhradte si,
prosim, mista ve vasich diarich.
Zapsal V. Hlavac, Verze 2 s opravami od J. Demela 12.10.2004