Vážený pane profesore,

dovolte, abych se ještě v krátkosti vrátil k otázce založení nové Fakulty aplikovaných věd (pracovní název) v souvislosti se stanoviskem prof. Fialy.

1) Nechci vést nepřínosnou polemiku a vyjadřovat se k jednotlivým částem, podle mého názoru poněkud neurovnané argumentace v uvedeném stanovisku, ale pouze k těm názorům resp. argumentům, které považuji za závažné:

§ Od počátku 90 let usilují vysoké školy , zejména ČKR, o změnu v přístupu k vysokým školám a požadují, aby vysoké školy byly chápány a financovány nejen jako vzdělávací instituce, ale také jako významné vědecké instituce v nichž se vědecká a vzdělávací činnost zejména ve druhém a třetím stupni strukturovaného studia neoddělitelně prolínají. Pouze takto organizované vysoké školy mohou garantovat výchovu velice kvalifikovaných odborníků, budoucích výzkumných pracovníků a vědců. Vyjdeme-li z tohoto požadavku, pak si musíme nutně zodpovědět otázku, proč má dojít k vybudování vědeckých pracovišť a laboratoří vybavených špičkovými přístroji mimo vzdělávací instituci, tedy mimo ČVUT a proč nemají požadované investice směřovat do ČVUT. To je bezesporu velká slabina připravovaného IAV v rámci AV. Pokud bychom v tomto případě hledali odpověď na tuto otázku výhradně ve spolupráci AV a ČVUT – ta ostatně probíhá v řadě oblastí již několik desítek let – pak bychom museli akceptovat institucionální oddělení vědecké činnosti a vzdělávání a spoléhat pouze na spolupráci. To se ale v podstatě vracíme k modelu nastartovaném v 50. letech. Odpověď na řešení této otázky, by vyžadovala podstatně větší prostor, měli bychom však mít uvedenou skutečnost na zřeteli při jejím hledání. Ostatně obavy z tohoto „oddělení“ vyslovila i většina děkanů na schůzce, kde byla poprvé projednávána spolupráce ČVUT při vzniku IAV.

§ Nerozumím argumentaci, že AV nepožaduje založení fakulty, ale chce pouze „ institut“ a zajistit výchovu v dané oblasti. Toto je velmi rozporuplné a dle mého názoru velmi nebezpečné konstatování, které ve své podstatě zbavuje ČVUT oprávněnosti rozhodovat samo o vytváření nových pracovišť a svém budoucím rozvoji a má se spoléhat na doporučení jiných institucí „co má či nemá dělat?“

§ Přestože byly teprve před několika týdny zahájeny první kroky, které směřují k vymezení koncepce a zaměření navrhované nové fakulty, ve stanovisku prof. Fialy se již konstatuje ….vytvoření v podstatě duplicitní fakulty k FJFI… Nevím, z jakých informací toto konstatování vychází. Bylo by přínosnější, kdyby se spíše zaměřilo na otázku, ve které oblasti dosud nerozvíjené na ČVUT by měly zahrnuty do programu navrhované fakulty.

§ Návrh na vytvoření komplexního systému spočívajícího na nové kvalitě spolupráce AV a ČVUT (jak jsme o ní hovořili spolu s prof. Hlaváčem s předsedou AV prof. Pačesem) v rámci dvou „ neoddělitelných“ personálně propojených pracovišť IAV organizovaného v rámci AV a FAV organizované v rámci ČVUT má vytvořit rovnocenné podmínky pro obě pracoviště, tak aby založení IAV posloužilo oběma institucím a nevedlo pouze k toku financí mimo ČVUT. Pokud by k takovéto situaci došlo, ČVUT by se mohlo ocitnout v situaci, kdy samo k takovému transferu napomůže bez garance vlastního užitku. V tomto směru návrh na vytvoření FAV usiluje o vytvoření rovnocenných podmínek pro obě instituce. Součástí tohoto návrhu je i předpoklad, jak jsem o něm hovořil při našem setkání, zastoupení obou institucí v řídících orgánech a pozicích vedoucích ústavu IAV a FAV.

2) Pokud jde o postupné formulování koncepce a zaměření navrhované fakulty, obrátil jsem se na prof. Múčku, dr. Pospíšila , prof. Johna současně s požadavkem, aby navrhli další spolupracovníky, kteří by se mohli podílet na vzniku připravované fakulty. Na tyto pracovníky jsem se obrátil především z toho důvodu, že FAV by mj. měla zahrnovat transformaci ÚTEF, CRRC a připravovaného Votočkova ústavu technické chemie. Zůstává otázkou, zda se v rámci ČVUT a mezi jeho pracovníky podaří vytvořit pracovní tým a odpovídající podmínky pro objektivní a nepředpojatou práci tohoto týmu, konfrontaci názorů a formulování koncepce. Každý nově připravovaný záměr potřebuje určitý čas k formulování své výchozí koncepce. To je velmi obtížné období, ve kterém bez pracovníků ochotných převzít zodpovědnost a identifikovat se se záměrem může dojít k likvidaci záměru.

3) Pokud jde o zaměření navrhované FAV, předpokládá se mj. že se zaměří na výuku a výzkum v oblasti přírodních věd, a to jak v oblasti věd o neživé přírodě, tak i v oblasti o přírodě živé. Předpokládá se, že by se FAV mohla orientovat na oblasti jako Experimentální a aplikovaná fyzika (subatomová fyzika, užitá fyzika, fyzikální analytické zobrazovací metody, detekční instrumentace atd.), Experimentální chemie a biochemie (experimentální fyzikální chemie, experimentální biochemie, radiační chemie a radiochemie, nové chemické technologie ad.), Pokročilé průmyslové nové technologie (kovové, nekovové, plastické a přírodní materiály a jejich modifikace v materiálovém inženýrství, nanotechnologie a nové technologie vyžadující specifické podmínky jako např. extrémní teploty, vysoké vakuum atd.)

Vážený pane profesore, věřím, že KRaV přispěje k otevřené konstruktivní a nepředpojaté diskuzi i k formulování návrhu a koncepce FAV. Považoval bych za hrubou chybu, aby namísto objektivní diskuze byla pouze rozvíjena „ proti sobě „ směřující argumentace vyvolaná dle mého názoru neodůvodněnými obavami a snahou vyhledávání argumentů, které mají zabránit vzniku nového pracoviště ČVUT. Jsem toho názoru, že existují mimo výše naznačené obory další obory z oblasti živé a neživé přírody na které by se měla v souvislosti se zvyšujícím se tlakem na aplikaci nových poznatků v pokročilých

technologiích zaměřit FAV.

Jiří Witzany, rektor ČVUT, 16.8.2005